Share
Goto down
avatar
Admin
Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 06. 09. 18
Zobrazit informace o autorovihttp://veilofcrows.forumczech.com

Tréninkové placy

za Mon Sep 10, 2018 7:06 pm

Posilovna s nejnovějšími stroji, prostory na jógu a pilates, box, bojová umění a mnohá další. Celé jedno patro budovy je vyhrazeno k tréningu Agentů a ti zde mohou najít vše, na co si jen vzpomenou a snad i mnohem víc.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 1
Join date : 19. 09. 18
Age : 28
Location : Agents
Zobrazit informace o autorovi

Re: Tréninkové placy

za Fri Sep 21, 2018 10:40 pm
Nemá dvakrát dobrý den. Má jeden z těch dnů, kdy by nejraději se vším seknul, zmlátil všechny policisty, které potká, a pak by zmizel z New Yorku. Měl by fakt zvážit, jestli je na té správné straně zákona. Má být něco lepšího než poldové, ale pořád má pocit, že právě jemu se hromadí pokuty za parkování blízko hydrantu a jiné ptákoviny. Buďto bude bojovat se zločinem, nebo bude bojovat se zdejší ozbrojenou silou. Takže kašle na to, že by se snad ještě snažil pracovat, místo toho rovnou zavítá do svého oblíbeného patra. Dojde se převlíct do něčeho sportovnějšího, i když šedivé tričko a kalhoty jsou dostatečně sportovní, tak pořád chce na cestě domů alespoň nějak vypadat. Znovu se objeví na place už převlečený do funkčního trika a kraťasů a vrhne se na to. Na jedné žíněnce se nejdřív rozcvičí, což sice nevypadá jako denní workout takovýho svalovce, jako je on, ale ví, co je potřeba. Kdyby pak odsud nebyl schopný odejít sám, tak to by bylo mnohem víc potupnější, než když se tady protahuje. Začne u nohou, pak to vezme přes hrudník až k rukám. Samozřejmě nezapomene na třísla, se kterými má vždycky největší problém. Pak, tak na zahřátí, si dá takové svoje kombo, třikrát sto. Tedy sto dřepů, sedlehů a kliků. To má jenom na začátek, dost mu pomáhá, že tady nikdo není a nemusí se bát, že by se někdo koukal. Pořád si připadá v řadách agentů nový a že si ještě dostatečně nenašel nějakou svou partu, takže je rád, že na něj někdo nekouká, když se zrovna snaží, ale pořád si není jistý tím místem ani sám sebou. Má to prostě všechno pomotané ještě a zrovna dneska ani nemá náladu na to, aby si to v hlavě ještě navíc urovnával. Jakmile už srdíčko ví, že se budou hýbat, tak si najde pás na běhání co nejdál od zrcadel, protože to prostě nesnáší, nemusí se na sebe dívat. Nenechá se dlouho pobízet, nastaví si střední rychlost a pak už se dá do běhu. Chce se mu vypnout mozek, což normálně při workoutu zvládá, ale teď mu něco chybí. A není to jenom tím, že tuhle tělocvičnu ještě tak dobře nezná. Pozastaví si pás a dojde si do šatny, kde si vezme mobil a sluchátka. Hudbu poslouchá podle toho, kdy se mu chce, ani na to není moc zvyklý, ale rozhodně mu to nijak nebrání si dát pořádně do těla. Nasadí si sluchátka a vleze si zase na pás. Pak chvíli hledá na mobilu, než najde něco, na co má právě chuť. Světe, div se, neposlouchá žádnej hustej metal, nýbrž si pustil Beethovenovy klavírní koncerty. Máma vždycky poslouchala klasiku, když psala, a od té doby nedá dopustit na žádného skladatele, který je už dávno po smrti. V tomhle je trochu staromódní. Zase se pustí do běhu a brzy zapomene na všechny svoje problémy v tomhle šíleném městě. To mu vydrží přibližně hodinu, než si přepne úroveň na trochu vyšší a dá se do pořádného běhu. Dneska to vypadá na fyzičku a žádný posilování. I to se musí. Od tý doby, co přijel do NY, ještě nezačal s nějakým pořádným cvičícím plánem. Měl zatím tolik práce se stěhováním a s tím, jak se vyznat v metru, že poněkud zapomněl na to, že by měl ještě nějak víc cvičit. Takže si dal chvíli voraz, ale teď už zase začíná, ne že by se tak moc dostal pryč z formy, zkrátka mu to chybí. Je to způsob života, třeba si za chvíli najde nějaký dobrý fitko v městě a nebude muset chodit sem. Po dalších dvaceti minutách rychlého běhu si dá pauzu, napije se svého protejňáku, protáhne si nohy a hned jde zase na to. Žádný flákání. Beethoven už mu došel, tak si pustí Dvořáka a jeho Novosvětskou. Krásu týhle skladby pochopil až když se vracel jednoho večera domů z nějaký mise. Bože, jak on miluje Ameriku. Ale ne tak, aby volil Trumpa, na to je ještě normální. Konec pauzy, dojde si k boxovacímu pytli, obmotá si ruce kusama látky, ať nemá hned zničené klouby, a začne ten pytel pořádně zpráskávat. Začíná rukama a zkouší si různé údery, pak přejde na nohy a projede si všechny kopy. V boji mu je tahle sestava k ničemu, ale říká si, že je dobré znát všechna pravidla, kdyby se z něj třeba někdy stal šampion v těžké váze. A pak si ještě vyzkouší všechny údery a kopy najednou. Prostě je to dobrý, že ví, že když posune pravou nohu dopředu, tak jeho tělo už automaticky vystřelí levý hák. Může se na něj spolehnout a sám vymýšlet nějakou strategii. Celou tuhle kašpárnu zakončí oblíbeným kopem svého duchovního vůdce, Chucka Norrise. Pořádně se napřáhne a provede kop s otočkou, až pytel, do kterého celou dobu mlátí, odletí pár metrů a zastaví se až o zem. Chvíli na to jenom tak kouká, pak se rozhlédne, jestli to někdo neviděl. Když zjistí, že je vzduch čistý, tak ten pytek opatrně odnese na původní místo a nechá ho tam ležet na zemi. Pak se co nejrychleji vytratí do šaten, kde si dá sprchu a převleče se do normálu. Než úplně odejde, tak si ještě jednou zkontroluje, že tam nikdo nevyšetřuje místo činu a on teď není hlavní podezřelý. Pak se prosmíknne kolem dveří a vytratí se víru velkoměsta. Teď by si už doopravdy měl začít hledat posilku, kde ho ještě neznají.
Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru