Share
Goto down
avatar
Admin
Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 06. 09. 18
Zobrazit informace o autorovihttp://veilofcrows.forumczech.com

Louisin bar

za Thu Sep 06, 2018 6:56 pm

Bar, který vlastní žena jménem Louis, je jeden z mála, kde můžete najít i trochu klidu. Vstup mají povolený pouze vrány, Louis je totiž jedna z temných vran. Vstup světlým vranám je však přísně zakázán, nehledáte-li smrt, či velmi krvavou potyčku. Vzadu lze najít takovou formu zábavy, jaká se od vrahů dá čekat. Ruská ruleta, ring, vrhání nožů... vše, na co si vzpomenete. Louis však nedovoluje, aby se o této části lokálu vědělo vně temných vran, takže pokud se pokusíte tam vzít někoho zvenčí, nepodaří se vám to.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Louisin bar

za Fri Sep 21, 2018 11:56 am
Teatrálně protočí oči, jako kdyby ji její touha zkusit to znovu pohoršila, ale cukající koutky prozradí, že to nemyslí vážně. “Nebála jsem se o tebe, ale kdyby se ti tu něco stalo, dají všude dráty napuštěné elektřinou a já bych měla po srandě.“ Což je kec, protože by ji to za a) nezastavilo a za b) se přece jen trochu bála, nemůže přece tušit, jaké má Thea hranice, ale začíná jí docházet, že se k nim nepřibližují ani zdaleka. Kdo ví, jestli se k nim přiblíží, až jí ukáže, že ona jezdí jako dobytek, kam se na ni hrabou některá prasata na motorkách. Pak už ovšem chce vědět, jestli ví o nějakém dobrém baru, přičemž se ukáže, že je na tom asi stejně, jako ona sama. “Koukám, že je Robothea nějaká rozbitá.“ Pobaveně se uculí, snad i trochu škodolibě, když jí vlétne do pusy moucha. Nečekala, že si nechá odklopené přední tónované sklo helmy, ale evidentně se jí to vymstilo. Přidá ještě trochu víc plynu, až to ve výfuku krásně zaprská, tak to má přesně ráda, a rozhodne se zamířit do jediného baru, který tu zná. Sice patří jedné vráně, ale smí tam i normální lidé a s trochou štěstí ji tam v tuhle denní dobu žádný z jejích kolegů nezahlédne, nejspíš by se hodně divili, že není u bosse a nenahlašuje mu výsledek své zakázky, ale jí to je v tuhle chvíli jedno. Stříhá to mezi auty, která na ni troubí, ale vždy než se klakson stihne spustit, ony slyší už jen jeho dozvěnu, jelikož auto nechávají někde daleko za sebou. Čím blíž je ale centru, tím pomaleji musí jet, protože doprava houstne, takže je kličkování mnohem komplikovanější a také musí víckrát odbočovat, ovšem na zelenou nikdy nečeká, to ji nebaví. Pak se ale ozvou sirény. “Do prdele.“ Zavrčí, když v zrcátku zahlédne dvě policejní auta, mířící za ní. Nejspíš to mohla čekat, obzvlášť v New Yorku, kde se nic zrovna dvakrát neutají. “Myslím, že tvoje pití bude muset chvíli počkat.“ Prohodí k Thee klidným hlasem, jež značí, že ji tohle nijak nerozhodilo a není to poprvé. Jistě, temné vrány by se měly držet ve stínech, ale pro někoho, kdo miluje rychlou jízdu, je to v tomhle ohledu zkrátka nemožné, navíc... ještě nikdy ji nechytili. Asi by měla předstírat, že je trochu rozhozená, avšak teď už se soustředí úplně na něco jiného. Prudce přidá plyn a motorka s ohlušujícím zvukem výfuku vyrazí vpřed. Střídavě musí přidávat plyn a brzdit, jak kličkuje mezi auty, jež popojíždí v koloně a ještě spíš zastavují, když jsou svědky honičky. Zlostně si zaúpí, když jeden náklaďák zastaví mezi dvěma pruhy, snad jako kdyby se snažil policii pomoct ji chytit, ale ona se prostě nedá. Nohou narazí o vozovku a stočí řídítka k jedné straně, přitom s hvízdáním gum zastaví, načež se bleskově zas rozjede směrem na chodník, hledajíc jakoukoliv boční uličku, kterou by mohla projet a přitom se snaží do nikoho nenajet. Nakonec se jí povede zahlédnout úzký průchod mezi dvěma budovami, do kterého rychle vjede a projede na druhou ulici, kde se pořádně rozhlédne, kde vlastně je, sirény utichnou. Projede protisměrem na hlavní silnici a teď už normální rychlostí míří k baru. Nepromluví, dokud před ním nezastaví na chodníku a nevytáhne klíčky ze zapalování. “Promiň za to předtím.“ Raději se na Theu ani nepodívá, špičkou boty vytáhne nožku na opření motorky a sleze z ní, z vlasů si sundá gumičku a prohrábne si je, aby je nějak uzemnila a nebyla jak rozárka. Naštěstí jí je vítr rozfoukal a nic v nich není vidět.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 19. 09. 18
Age : 22
Location : Residents
Zobrazit informace o autorovi

Re: Louisin bar

za Fri Sep 21, 2018 6:21 pm
Vůbec už si nevšímá její pochybné věty, prostě ji neslyší a vytěsní ji ze svého mozku. Přijde jí vtipný i to, že se směje jí, což normálním lidem moc nedovoluje, ale v tomhle případě si za to vlastně může sama. S helmami to prostě neumí, tak může být ráda, že si ji nasadila na správnou stranu. Pak už si jenom užívá, jak tak kličkují mezi autami. Co by se fakt hodilo, by byla nějaká velká honička přes celý New York. Jakmile na to pomyslí, tak se za nimi ozvou sirény. Začne se zase smát, protože to teď vypadá, že jakmile na něco pomyslí, tak se to splní, a taky už celých pět dní neměla s policií žádné pletky. Už jí ti opičáci chyběli. Zatímco Lin předvádí svoje řidičské umění, ona má tam vzadu prostor a čas se kochat tím krásným městem. I když si nemůže pomoct a prostě nikdy nedá dopustit na Londýn, ač tam zrovna teď nemůže být úplně vidět. Pak se pustí jednou rukou Lin a dozadu na policejní auta ukáže prostředníček. Pak se zase urychleně chytne, protože jízda teprve nabírá na spádu a ona nechce sletět. Jakmile se policie zbaví, pořádně si zaječí, což jí hned připomene, jak má v ústech vyprahlo jako na nějaké poušti, ale to už staví u takového na její gusto až nenápadného baru. Hned jí je jasný, že mají obě jinou představu o tom, co to znamená propařit noc, ale nijak jí to nevadí, prostě se přiučí něčemu novému. "Co?" Vůbec nechápe, za co se omlouvá a už vůbec to nechce řešit. Sundá si z hlavy helmu a hodí ji po Lin s úšklebkem na rtech. Sama na svoje vlasy normálně kašle, ale jak vidí, že si je Lin upravuje, nedá jí to a stáhne si gumičku taky. V rychlosti si udělá nový culík a ani o tom vlastně neví, hlava se jí ještě točí u toho skvělého zosobnění akčního filmu. "Tak jdeme na to." Vezme osud za pačesy a vejde do baru, kde si to hned zamíří k baru a objedná dva long islandy a dva panáky tequily. Pravidlo: nemíchat! je pro lemry. Hned to zacáluje a vrátí se k Lin, která snad zatím našla nějaký pěkný místečko. Všechno to tam naservíruje, ťukne si s ní tím panákem a hned ho do sebe kopne, jen to svistne. Pak chvíli nic neříká a kouká se po celém baru. Není zvyklá na bar, který je skoro prázdný, ale je fajn, že jakmile přijde k baru, tak je hned obsloužená a nemusí čekat dvě hodiny. Pak se pomalu podívá na Lin a chvíli hledá témata, o kterých se můžou bavit. "Líbí se mi, jak řídíš. Jakože fakt dobře." Začne zase trochu nervózněji, ale už to není nic hrozného, protože už si na Lin zvykla a taky má v ruce alkohol, takže v celém New Yorku teď snad není možné najít sebejištějšího člověka. "Zase to někdy zopáknem." Nějací poldové jí vůbec nezajímají.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Louisin bar

za Fri Sep 21, 2018 9:23 pm
Vezme si od ní helmu a když uvidí, že se od ní nechystá utéct strachy, rozhodne se, že to dál rozmazávat nebude. Všeobecně ji nebaví řešení nějakých problémů nebo konfliktů a vzhledem k tomu, že tu z její strany žádný nevidí se blížit, nehodlá ho začínat. Následuje proto Theu do baru a téměř okamžitě ji obklopí známá vůně dřeva z baru a smíchaná aromata alkoholu. Není to nepříjemná vůně, spíš naopak, všechny ty bylinky a poctivě uzrálé tekutiny vytváří příjemnou vůni, kterou ve většině věhlasných barů prostě cítit není. Louis ovšem o popularitu nikdy nešlo, vytvořila spíš zázemí pro temné vrány, které se tu nemusí bát a mohou si v klidu posedět nebo se i trochu rozjet. Kdyby měla spočítat, kolikrát tu nadělali v partě paseku, prsty by jí rozhodně nestačily. A pořád je vpustí dovnitř, to je plus. Nechá svou společnici, aby si u baru vybrala, co chce a ona si zatím vyhlédne stoleček v rohu, který je hezky krytý. Nejspíš jde o zvyk, vždycky si hledá místa, na která není moc dobře vidět, ale odtamtud je přehled o celém prostoru. Začne bubnovat prsty o stůl, jak čeká, až se k ní Thea připojí, a když se tak stane, přivítá ji úsměvem. Všechen ten adrenalin ji zanechal ve skvělé náladě, že zapomene na podělaný kontrakt. “Díky… slíbila jsem ti, že tě nechám řídit, co? Tak třeba až mě budeš učit na tom longboardu.“ Blýskne úsměvem, aby jí bylo jasné, že tohle není naposledy, co se s ní hodlá vidět. Je jí s ní dobře, tak proč to nezopakovat. “Kdo vůbec jsi? Nevyděsí tě sjet na trubce zrezavělou horskou dráhu, nemáš problém při fakt rychlé jízdě na motorce a ani tě nerozhází honička s policií. Takže… co jsi zač?“ Teď jí to začne v hlavě trochu šrotovat, jestli náhodou není taky vrána a automaticky začne zkoumat její předloktí, které už sice viděla předtím, ale třeba se jen podívala nebo… nebo má své vraní tetování zamaskované. Nebo hůř, patří mezi Agenty. To ji trochu vyděsí, protože už viděla, čeho jsou schopní a co udělali některým jejím ne tak úplně sourozencům, které mezi vránami má. Neuvědomuje si, že těmi slovy naběhla tak trochu i sobě, jelikož je jasné, že normální lidi tohle nedělají, ale třeba si toho Thea ani nevšimne. Pak mávne na Louis, majitelku baru, aby přinesla to, na co jsou u zvyklí. Pravý způsob pití tequilly, tedy i citron a sůl. Nechá si přinést rovnou čtyři panáky a Louis je během chvilky přinese, přitom si vymění pár zdvořilostních frází, jak se mají a jak jdou kšefty a tak, přičemž se snaží jí významně dát ve výrazu najevo, že má držet klapačku. Jakmile odejde, podívá se se širokým úsměvem na Theu. “Já tequillu piju radši tak, když se potře kůže citronem…“ Svá slova následuje i činy, popadne Theu za ruku a zápěstí jí navlhčí citronem. “Posype solí…“ Vezme ze slánky sůl a ta se na její kůži okamžitě spojí se šťávou z citrónu. Ani nezaváhá, je prostě zvyklá to tak dělat s lidmi, s nimiž sem chodí, a nakloní se Thee k zápěstí, které jí olízne a pak do sebe kopne panáka tequilly. Spokojeně mlaskne a prázdnou skleničku odloží k okraji stolu. “Teď ty.“ Pobídne ji a mezitím se napije koktejlu, který objednala prve Thea. Není zrovna odborník na alkohol, protože ona spíš pije jednotvárné pití – rum, tequilla, vodka, whisky. Míchané koktejly snad měla jednou, dvakrát v životě. Musí ovšem usoudit, že to není špatné, přesto to šálek její kávy není.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 19. 09. 18
Age : 22
Location : Residents
Zobrazit informace o autorovi

Re: Louisin bar

za Sat Sep 22, 2018 2:40 am
Chtěla by se začít zase smát, jak zapomněla na to, že vlastně chce řídit, jenže ještě se úplně nerozjela, tak se jenom začne chichotat. "Nojo. To neva." Ještě se párkrát uchichtne, než je konečně zase zticha. "Tak jo. Umím řídit, jenom... k tomu nemám papíry." Opatrně odpoví a pak nad tím pokrčí rameny, protože ji to vlastně ani tak moc netrápí. "Joo, a pak můžeme třeba jet na hory na snowboard." Celá se rozzáří tím nápadem, i když si teď není jistá, kam amíci jezdí, když chtějí vidět sníh. Není v NY tak dlouho, aby věděla, že ho tady můžou potkat normálně na ulicích. Chce s Lin podnikat věci. Všechny věci. Pak jenom chvíli poslouchá tu otázku a trochu se vyděsí. "To s Robotheou byla jenom sranda! Nejsem ve skutečnosti robot!" Vyděšeně se na Lin podívá a dá se dál do vysvětlování. "No, když se má muž a žena rádi a pak spolu spí, tak můžou mít miminko a takhle nějak jsem já." Neobratně se z toho dostane. Věděla, že amíci nepatří mezi ten nejvzdělanější národ světa, že ani nejsou schopni na mapě najít matičku Rusko, ale tak snad tyhle základy by i tady měli znát. "A nevím, jak se dělají roboti. Protože nejsem robot." Už by svou přednášku zakončila, ale ten profesorský duch, který ji najednou posedl, se nějak nedá. "Asi je někdo postaví a pak naprogramuje. Spala jsem s klukem, co tohle dělal, pak ty roboty posílal do robotích zápasů. Byl divnej." Dodá ještě, aby bylo jasný, že už mezi nimi nic není a že je teď volná. Pak se ještě trochu nedůvěřivě podívá na Lin, protože si není moc jistá, jestli její přednáška stačila, aby jí odpověděla na všechny otázky. Mohla by ještě dodat, že roboti asi necítí bolest, když je ten kluk posílal do robotích zápasů, jenže to by si sama naběhla se svým vysokým prahem bolesti. Tak už radši mlčí a nechá profesorského ducha, aby šel posednout někoho jiného. Kouká, jak se Lin kamarádčuje s tou paní a taky kouká, jak už má před sebou ty obvyklé věci. "Nojo, promiň, to víš, u nás doma jakmile vidíš flašku, tak piješ." Hodí k ní omluvný kukuč, že fakt nemůže za to, že je taková násoska, že už to má v genech prostě. "Za druzhbu." Olízne zase její zápěstí a kopne do sebe panáka. Problém je v tom, že ona by vydržela pít opravdu dlouho a trvalo by ještě déle, než by se k ní ten alkohol dostal. Takže si pomáhá tím, že už sama od sebe je nezodpovědná a chová se i normálně tak, že si druzí často říkají, jestli už do sebe něco nenalila. Třeba za tu dobu, co je v NY, si ještě nenašla žádný hotel, jedla jenom když až opravdu měla hlad a třeba si ještě ani jednou nerozčesala vlasy, protože kartáč si nechala v kufru, který má v úschovně na letišti. To by střízlivý člověk neudělal. Pije dál. "Tak jo, pověz mi třeba o... tvým milostným životě!" Je naprostá záhada, jak ji napadlo zrovna tohle téma. "Máš nějakýho přítele, co pracuje jako automechanik a vždycky, když při svý jízdě někoho zajedeš, tak ti tu motorku vyčistí?" Na chvíli se odmlčí, aby měla dostatek času do sebe dostat další pití. "Nebo přítelkyni, která je stejně hustá jako ty?" Vyzvídá dál a je jí tady dobře, i když to není bar, který by si ona sama vybrala. Je ráda, že jí Lin ukázala něco nového.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Louisin bar

za Mon Sep 24, 2018 1:39 pm
Nadzvedne nepatrně obočí nad tím, jak váhavě se najednou Thea chová ohledně řidičáku. “A ty si myslíš, že já jo?“ Opáčí, lhostejná tomu, že je to proti zákonu a trestné. Jako kdyby pro ni tohle mělo něco znamenat. Nenápadně se zamračí nad tím, jak rychle se stočila otázka nad tím, kdo je, k její Robothee. Na druhou stranu, nejspíš to znamená, že od ní nemusí čekat, že po ní skočí. “Brzdi, E.T., tak blbá nejsem, abych nevěděla, jak se dělají lidi.“ Ušklíbne se pobaveně a trochu svou otázku poupraví. “Nemůžu odhadnout, jestli tě divoké věci prostě baví a děláš je pro zábavu nebo je to tvá práce.“ Její myšlenky však odvede nový přísun tequilly, a tak si k jejímu vypití vypůjčí ruku They a k jejímu potěšení se ani nezalekne, ba dokonce ji napodobí. “Za dru... “ Odmlčí se v půlce slova, ne snad proto, že by nerozuměla, ale protože ji to zarazí, odlepí záda od opěrky židle a hrudí se nalepí na stůl, jak se předkloní. Naklání přitom hlavu na stranu a zvedá jeden koutek. “Ty jsi Ruska...?“ Nejprve odtuší podle jejích slov, že to tak je, ale pak... obličejem jí tak vůbec nepřipadá, nehledě na její téměř nerozeznatelný přízvuk, a tak svá slova změní v otázku. Vzhledem k maskování musí umět několik jazyků a ruština patří mezi ně, proto nemá problém ji rozeznat, když ji slyší, ale na ní by to prostě nepoznala.
Teatrálně se oklepe při zmínce o příteli nebo přítelkyni. Možná to není ani úplně teatrální. Zaprvé s tím, co dělá, pro lásku není místo a zadruhé... no, těžko říct, jestli je něčeho takového vůbec schopná a zas taková mrcha není, aby předstírala jen k tomu, aby dosáhla svého. Vraždění, to jo, ale využívání není nic pro ni. Priority. Nikdy s nikým nebyla, aby se vůbec měla čas zamilovat a něco jako láska na první pohled prostě neexistuje. Sex? Jo, ten je fajn a každý má svoje potřeby, ale je lepší si nezávazně užít a hned zase zmizet, než se ještě starat o někoho a jeho pocity, brr. Vidina toho, že by někoho měla a záleželo jí na něm se jí ani trochu nelíbí, o takové věci nestojí, jen by ji to rozptylovalo. Naštěstí nic takového řešit nemusí, protože, buďme upřímní, jí na nikom nezáleží. Pro svoje kolegy by se obětovala, to ano, ale není v tom žádná láska, prostě... práce. Kdyby tušila, co otázka její společnice způsobí za přemýšlení v její hlavince, vzala by si k sobě víc pití. Na druhou stranu už ale pít odmítá, pak by nebyla ve střehu a to si nemůže dovolit. Začne šťouchat brčkem na dno koktejlu a přitom vrtět hlavou. “Motorku si zvládnu obstarat sama a co se toho druhého týče... nikdo není stejně hustý, jako já.“ Zakření se a zvedne s předstíranou samolibostí oči nahoru [gif], v hlase nešetří ironií, aby bylo jasné, že si dělá legraci. “I když, ty mi šlapeš docela na paty.“ Uchechtne se, mhouříc přitom na Theu oči, jako kdyby z ní cítila konkurenci, což samozřejmě není pravda, vzhledem k tomu, z jak moc odlišných světů jsou, ale ona prostě ráda hraje divadýlko, v tom žádný zločin přece není. Přisune si židličku od vedlejšího stolku a hodí si na něj nohy, pak překříží kotníky a pohodlně se rozvalí, ruce si spojí na břiše. “A co ty a milostný život, hm?“ Thea jí připadá až moc divoká na to, aby se usazovala v nějakém vztahu, ale kdo ví, třeba se plete. Očima sjede k rámusu na opačném konci lokálu a přimhouří oči na nějakou partičku, co tam hraje celou dobu páku a ten, který prohrál, evidentně není vůbec spokojený a vrhá se na svého protivníka. Protočí nad tím oči a pohledem se vrátí zpět na svou společnost, přitom si z kapsy bundy vytáhne krabičku cigaret a zapálí si, přestože ví, jak to Louis vadí.

avatar
Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 19. 09. 18
Age : 22
Location : Residents
Zobrazit informace o autorovi

Re: Louisin bar

za Sat Oct 06, 2018 10:19 pm
Pousměje se nad tím. "No tak asi by mě nemělo překvapovat, že obě máme občas menší potyčky s takovými věcmi jako jsou zákony." Okecává to, jak je prostě šťastná a rozhodně jí nevadí hodit nějakou delší řeč. Jenom se zarazí a pak se začne smát. "Tak to jsem ráda, že jo. Nevím, jak vy amíci to máte se vzděláním. Někde jsem slyšela, že je to dost chabý." Na chvíli se odmlčí, jenom aby se mohla něčeho dalšího napít. "No ale já jsem třeba taky končila po základce. Kdo potřebuje vědomosti." Zase se napije a už pomalu směřuje své řeči k takovým těm normálním hospodským povídačkám. "Hm?" Chvíli jí trvá, než se v té otázce zorientuje a pak dlouho protahuje tím, že do sebe hodí několik panáků. Neví totiž moc co odpovědět. "No..." začne nějak, ale hned zase zmlkne, protože do sebe hodí ještě jednu sklenku. "Mám sponzory, proto jsem taky tady. Jakože mě samotnou NY zase tak nelákal, ale mám být tady, pak se s někým potkat a tak. Jakože já bych byla nejradši v Londýně, ale jakmile bych tam vystoupila z letadla, tak mi hodí nějaký práce pro společnost, protože mě tam nemají rádi. A občas někoho poslouchat musím, když po něm chci peníze." Začne tak nějak vysvětlovat a sama vůbec neví, jestli tím odpověděla na otázku. Pak je chvíli zticha a nechá zase Lin, aby se podivila nad jejím původem. Přijde jí to strašně vtipné a dobrou půlminutu se jenom směje. "Da." Dosměje se a ještě chvíli lapá po dechu. "Ale v Rusku je nuda. Nebo ne nuda, je to tam hustý, ale taky tvrdý. Když se jim nelíbíš, tak jsi mrtvá. Jakože prostě fakt mrtvá, ne že tě jenom pošlou někam pryč, prostě musíš umřít." Na chvíli ztichne a zadívá se někam úplně do blba, než se trochu otřepe a zase se něčeho napije. To jí hned vrátí barvu do tváře. Poslouchá Lin a ani sama neví, jak se z toho má cítit. Jestli má šanci nebo vlastně vůbec. Chtěla by ve všem slyšet, že má šanci, ale zároveň má ještě část mozku racionální a ta jí říká, že nic takového tam nemusí být. Naoko se zasměje jejímu vtípku, ale myšlenkami je stále jinde a dost pozorně si teď Lin prohlíží. Takže jí taky chvíli trvá, než si vlastně uvědomí, že další otázka směřuje na ni. "Eeeh, já?" Na chvíli vypadá vyděšeně, jak si představuje, že Lin chce, aby jí vyznala lásku. Pak to hned schová zase za nějakou skleničku. "No, nic moc." Odpoví popravdě. I když o tom asi nikdy tak nepřemýšlela. Všechno dělá rychle, všechny její vztahy jsou rychlé a stejně rychle, jako je z toho člověka paf, od něj zase odejde. Tak nad tím pokrčí rameny a konečně si po celém dni zkontroluje mobil, jestli po ní třeba někdo něco nechce. A hele, ono chce. Přečte si nějakou zprávu a jenom protočí očima. "Hele, já asi budu muset." Houkne na ni omluvným tónem. Pak si ale hned vezme z baťohu propisku a taky lapí Lin ruku a hend jí tam začne něco čmárat. To něco je její číslo. Pak se zvedne, hodí na sebe baťůžek s longboardem, ještě z rozjaření líbne Lin na čelo a vystřelí ven. Obejde tu bitku, co se tam strhla a u východu na Lin ještě mrkne a zamává jí. Pak už se ztratí v ulici.
Sponsored content

Re: Louisin bar

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru