Share
Goto down
avatar
Admin
Poèet pøíspìvkù : 40
Join date : 06. 09. 18
Zobrazit informace o autorovihttp://veilofcrows.forumczech.com

Nákupní centrum

za Thu Sep 06, 2018 7:03 pm

Nákupní centrum je jedno z mnoha v celém městě. Cokoliv potřebujete, najdete právě tady v jednom z obchůdků. Zde se taky nachází úžasně prostorné kino, kde promítají jen ty nejnovější a nejžhavější senzace.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 16. 09. 18
Age : 24
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Sun Sep 30, 2018 4:52 pm
Po tom, co je pustili ze sklepa, se vydala do pokoje, kde se převlékla do něčeho víc badass, než jsou šortky a botky bez tkaniček, sepnula si vlasy do rozčepýřeného copu, protože prostě neměla čas uhlazovat každý hrbol a ani se jí nechtělo, a odhodlaně se vydala za Stínem. Obvykle je to on, kdo je oslovuje, když se naskytne nějaká práce, ale to je jí teď fuk. Pěkně si vyslechne, co má slečna Hathaway na srdci. Rozčílenou ženskou nejde nevyslechnout, ne? To, co udělal, nebylo správné, neměl je tam zavírat jako malé spratky. Přesně to se jí prohání hlavou a to má také v plánu mu vmést, ale jakmile je v jeho kanceláři, značně se zklidní a zapomene i na výčitky. Všechno to zadupal respekt, který k němu pociťuje, ale to neznamená, že se krčí někde v koutě. Ne, stojí hrdě a přesně tak se na něj i divá, pěkně zpříma. Jestli se do ní ještě nezamiloval, tak je gay, ale to je nepodstatné. Nejdřív mluví o tom, co se stalo, proč se to stalo, a že už se to nebude opakovat, což mu klidně slíbí, jelikož se s tím.. s tím.. chlapem už nikdy nehodlá potkat a ono to rozhodně vyjde, přesto že bydlí ve stejném domě. Co se úkolu týče, Stín na okamžik váhá, jelikož si není jistý, jestli je rozumné ji pouštět do akce ve chvíli, kdy se zdá být nepříčetná, ale nakonec se s ní podělí o detaily a výpravu povolí s tím, že s ní pošle ještě někoho. “Fajn, počkám na něj venku,” odsouhlasí v domnění, že půjde jen o jakéhosi pacholka a vyrazí do zbrojnice, kde se ještě hodlá zásobovat nějakými noži. To jen kdyby náhodou přišla o Ace a čepel, musí mít něco záložního. Poschovává si to všude možně a při tom si promyšlí, jak přesně svůj úkol splní, kam kvůli tomu musí jít, jaké je to prostředí a další věci, které by měl brát v potaz každý, kdo se ocitne na jejím místě. Vyzbrojená a snad i psychicky připravená se vypraví ven na ulici a tam počká na svůj doprovod. Doufá, že to bude někdo zkušený, nehodlá se starat o nějakého zajíce, anebo by bylo vážně nepříjemné, kdyby ho hned zabili a ona na to zůstala úplně sama. Počkat, to by jí vlastně vůbec nevadilo, nebyl její nápad, aby s ní šel někdo další. Teď je v té náladě, kdy všechno zvládne a všechny přepere sama. Dokonce ji napadne, že by mohla tomu dotyčnému navrhnout, aby se někde schoval, zatímco se ona vydá za cílem. Rozhodně to zkusí. Postaví se někde, kde není moc nápadná, přece jen by bylo divné stát přímo před domem, kde se schovávají všichni vrazi. Určitě jde o místo, které na to mají určené, někde v uličce, možná u úplně cizího domu.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Sun Sep 30, 2018 5:17 pm
Nečekal, že je z toho sklepa pustí tak snadno. Kdyby věděl, že stačí klidně zaklepat, asi by to udělal hned na začátku a mohli si to všechno ušetřit. Na druhou stranu je rád, že se tohle stalo, teď je přesně takový, jaký byl dřív a jemu to brzo začne zase vyhovovat, musí. Vydá se znovu do jídelny, aniž by pohledem hledal byť jen závan Ellie, protože o to nestojí, a využije svého vystupování, aby ukecal dámy v jídelně, aby mu něco ukuchtily. Není to nijak velký problém, stačí hodit pár okouzlujících úsměvů a lichotek a přesně to udělají. On si sedne ke stolu v kuchyni, zatímco uvolněně tlachá s kuchařkami a čeká na své jídlo. Nejspíš už ho znají až moc dobře, protože brzo pozná, že mu chystají pořádný flák masa v housce. Mňam. Stejně tak ho ale nejspíš i zná Stín, protože pošle toho svého poskoka, aby mu vzkázal, že ho čeká kšeft. Nespokojeně našpulí pusu a zavrtí hlavou, protože na tohohle si to dovolí. Jeho respekt si rozhodně nezíská jen proto, že je pravá ruka někoho, kdo jej má. Jenomže kuchařky přestanou vařit jeho jídlo; ony jeho názor evidentně nesdílí, a tak se otráveně zvedne, vyslechne si instrukce, aby věděl, co ho čeká a co si má vzít za zbraň a trochu dotčeně hodí ublíženým pohledem po kuchařkách, že ho takhle zradily. Vytáhne si z kapsy alespoň tyčinku, kterou si vzal už prve, než přišla jeho bývalá a s chutí se do ní zakousne. Je pryč dřív, než dojde do zbrojnice. Popadne jen obyčejného Glocka devatenáctku, protože buďme upřímní, je lehký a tudíž pohodlný a on nerad tahá zbytečně moc zbraní, na sledování to je navíc docela zbytečné. Obvykle si vystačí jen se svou skrytou čepelí, avšak proti agentům nechce nic riskovat. Kdo ví, jaké střevo bude jeho parťák a on fakt nehodlá riskovat vlastní krk pro někoho jiného. Nabije si zbraň, ujistí se, že ji má zajištěnou, aby mu neudělala díru do zadku a schová si ji pod pásek u kalhot. Pak zkontroluje svou skrytou čepel, náplň jedu a že u sebe má protilátku. Kožená bunda mu naštěstí padne přesně tak, aby nebyly jeho zbraně vůbec vidět, a tak může vyrazit. Strčí si do pusy cigaretu, zapálí ještě uvnitř a v překvapivě dobré náladě vyjde ven. Zhluboka se nadechne, nastraží uši a rozhlédne se kolem sebe, aby našel svého parťáka a toho taky najde. Kurva… Pomyslí si a s protočením očí k ní vyrazí, na obličeji ten svůj uzamknutý výraz, ze kterého nejde nic vyčíst, je na něj patřičně hrdý. “Tak jdeme.“ Pokyne jí lhostejně, nečeká na ni a nasedne do auta, nastartuje a trochu přišlápne plyn, aby dal najevo, že už chce fakt jet a ona ho nebude zdržovat.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 16. 09. 18
Age : 24
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Mon Oct 01, 2018 7:50 am
Vzhlédne, jakmile zaslechne kroky, chystajíc se rozdávat rozkazy, nic z toho se však nestane, když si uvědomí, koho to vidí. Nemůže uvěřit svým očím. Má chuť vyštěknout, zeptat se, co si myslí, že dělá, ale místo toho ho jen pozoruje, poté se letmo podívá někam za něj, jako by čekala, že tam uvidí někoho dalšího. Musí jít ještě někdo. Nate se jistě chystá do města. To vydrží, za chvíli odjede a ona se tak bude moct zase uvolnit. Její pracně vymyšlenou teorii jí bohužel vyvrátí pokynem k nasednutí. Odmítavě zakroutí hlavou a chvíli to vypadá, že se rozběhne do domu, aby tam všem vyprášila kožich - s tím kroutičem očí nikam nepojede! Co je to za nápady, jak může být Stín tak.. tak?! Možná je to jen zkoušká, zkouší, co vydrží, takže když uteče, bude to neprofesionální, klesne u něj. To by nešlo. Podívá se na auto, ve kterém už ten pacholek čeká. Doufá, že ho zžírá netrpělivost z její nerozhodnosti. Konečně přinutí nožky k pohybu, oběhne auto a nasedne, aniž by se na něj jedinkrát podívala. Jak má spolupracovat s někým, koho nechce ani vidět? Není to tak, že by ho nesnášela, to by od ní bylo hloupé, zdá se jí jen pitomé, jak se teď tváří a je prostě nepříjemné vedle něj být, když se ho nemůže dotknout, jelikož by se pravděpodobně naježil jak kočka. Ani si nevzpomene na pásy, což jistě nevadí, určitě umí řídit, ne? Odhodlaně a tiše sleduje dění za okýnkem, dlouho jí to ovšem nevydrží. “Proč myslíš, že to udělal?” optá se, potřebuje slyšet i jiný názor, anebo chce jen ujistit, že jsou její konspirační teorie správné. Stín chce, aby spolu všichni vycházeli a byli schopni spolupracovat.
Nevystoupí hned po tom, co Nate zastaví nedaleko obchodního centra a konečně se na něj přiměje podívat. Je čas si projít plán, nemůžou tam jen tak naběhnout, přesto že by to pro ní bylo nejlepší. “Předpokládám, že ti všechno vylíčil, takže.. jaký jen plán?” Pozvedne obočí a klidně ho nechá, ať to celé vymyslí - pán dokonalý. Vytáhne Ace a zkontroluje, jestli má plný zásobník. Udělala to už ve zbrojnici, bylo by od ní hloupé, kdyby tam teď měla jen jeden náboj, ale potřebuje zabavit své ruce a hlavinku. Je uklidňující si hrát se zbraní, hlavně s takovou, kterou miluje, a které věří. Ace si ji určitě vybral, jako si hůlky vybírají kouzelníky, což jí připomíná, že už by se měla přestat ve svém volném čase koukat na filmy.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Mon Oct 01, 2018 11:14 am
Když se konečně uráčí nasednout, šlápne na to a během chvilky se prokličkuje přes zácpu rovnou k centru, kde na rozsáhlém parkovišti zaparkuje v zadní linii u vjezdu, aby měl přehled o tom, jaké auto přijíždí. Vypne motor a klíčky si hned strčí do kapsy bundy, aby se pak nezdržoval. Z ticha ho ale vyruší jeho společnost. S povzdechnutím se mrkne na hodinky, načež zvedne oči a zapátrá po parkovišti po zeleném teréňáku, ve kterém by měl přijet, ovšem nijak víc nezareaguje na její otázku. Nechce zkoumat, proč to Stín udělal, protože to bylo beztak jen proto, že jim to spolu šlo dobře a nad tím on prostě přemýšlet už nechce. A kdyby se ho nezeptala sama na plán akce, nejspíš by jí to začal vysvětlovat sám, protože i když tu o ni nestojí, musí to vědět, aby mu to nezkazila. Podá jí v malém a tenkém plastovém obdélníčku štěnici, která vypadá skoro jako paměťová karta do telefonu a s očima stále na okolních autech začne. “Dostaň se k ní a hoď jí to do kabelky, kapsy, je mi to fuk, hlavně ať slyšíme, co říkají na té schůzce.“ S tím jí dá i bezdrátové sluchátko a to druhé si strčí do ucha sám. “Nejspíš to bude rychlé, nevím. Ale měla by to být holka, sama, a něco předávat. Nevíme komu, nevíme, co to je a nevíme proč, tak se snaž, ať to zjistíme. Takže buď tak laskavá a nezaostávej.“ Ani se na ni nepodívá, když jí to říká, jako kdyby mu za ten pohled ani nestála, ačkoliv ho ve skutečnosti stojí všechno úsilí, aby se na ni nepodíval a neujistil se, že ji moc neurazil. Být hnusný, to mu jde. Radši ubliž jiným, než aby oni ublížili tobě – tím se řídil vždycky a zase bude. Je to takový obranný mechanismus vůči ní, nechce dovolit, aby si ji pustil byť jen o píď blíž, než teď, přestože si jsou na sto honů vzdálení. “Tamhle.“ Ukáže na parkující Range Rover, z něhož následně vystoupí blondýna odpovídající popisu. Nejradši by jí ten nafoukaný ksicht zašlápl, nese se jak nějaká slepice. Vystoupí beze slova z auta, zabouchne a nasadí si sluneční brýle, ještěže svítí slunce, jinak by to bylo nápadné. Do pusy si strčí cigaretu a zapálí, ostatně ke vchodu do centra je dlouhá cesta a on se potřebuje zklidnit. Pak si zastrčí volnou ruku do kapsy a pomalu za ní vykročí, na Ellie prostě nečeká. Zaprvé chce dostát svému slovu a ukázat, že se na ni už ohlížet prostě nebude a zadruhé nechce spustit oči z té agentky a riskovat, že mu zmizí z dohledu. Všichni ví, jak zlý Stín dokáže za neúspěch být. Vytáhne si z kapsy mobil a využije svých slunečních brýlí, aby to vypadalo, že jde a zírá do telefonu, ale ve skutečnosti pořád pozoruje blondýnu. Jde až mučivě pomalu, každému přece musí dojít, že si sem nepřišla na nákupy, vůbec není v maskování dobrá, což si vyslouží jeho odfrknutí. Může vypadat trochu jako blázen, protože nic neřekl a prostě to ze sebe jen vydal, ale jeho hlavince to dává perfektní smysl. A aby toho nebylo málo, ohlédne se. Zkrátka amatérka. Ani by se nedivil, kdyby jim všechno vyslepičila, stačilo by ji jen trochu zahnat do kouta, jenomže moc dobře ví, že to udělat nesmí a musí být trpělivý. U vchodu hodí nedopalek cigarety na zem a nechá jej tam, ovšem jako slušný člověk nechce být nedobrovolný hasič a aspoň ho zašlápne. “Rozdělíme se.“ Rozhodne, jako kdyby byl velitel mise nebo tak něco a oddělí se od Ellie, ale ještě k ní otočí hlavu a konečně se na ni podívá [gif]. “Kdyby něco, budu tě slyšet.“ Poklepe si na ucho a s tím vyrazí na druhou stranu obloukového patra, aby měl na bloncku výhled.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 16. 09. 18
Age : 24
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Wed Oct 03, 2018 11:14 am
Při povzdechnutí po něm střelí očkem, má chuť mu říct, ať jde třeba do prdele, ale zadusí to v sobě, jelikož se obává, že by jí neodpověděl na otázku, měla mu to však vpálit, protože se stejně ničeho nedočká. Vážně ji zajímalo, co si myslí a teď se za to může tak akorát stydět - opravdu příjemné. Je z toho zklamaná, ale asi to měla čekat. Nenutí ho do odpovědi, místo toho se společně s ním pustí do pročesávání parkoviště, jestli neuvidí něco známého. Zatím to vypadá klidně, lidé spěchající na nákupy, anebo do aut s plnými taškami. Chtěla tuhle akci, aby se odreagovala, to se ovšem tak docela neděje, takže si možná později skočí pro nové oblečení. To už by mohlo zabrat, pokud ho nepošlou s ní, aby jí nosil tašky. To je samozřejmě vtip, neumí si představit, že by se k něčemu takovému nechal přemluvit.
Převezme si od něj sáček se štěnicí, kterou si hned strčí do kapsy. Nepotřebuje si to prohlížet, není to poprvé, co se někomu vkrádá do soukromí. Vyslechne si jeho instrukce a se vším souhlasí, dokud se nezmíní o zaostávání. Silou vůle se na něj nepodívá, aby ho obdarovala pohoršeným pohledem. Nakonec má plno práce s tím, aby vrátila srdíčko na místo, kam patří. Spadlo jí pravděpodobně do žaludku, proč by se jinak tolik svíral, anebo ho má možná v krku, jelikož se jí tam tvoří nějaký knedlík. Vzchop se, vzchop se.. Nemůže být rozhozená na akci! Zamrká, aby zahnala.. smítko, určitě je to jen smítko. “Rozkaz,” neodpustí si, jakmile si je jistá, že jí nepřeskočí hlas, není to ovšem tak bezbarvé, jak si přála, je slyšet náznak hněvu. Jeho slova by se přece nelíbila nikomu. U sebe si však není tak docela jistá, jestli je to kvůli tomu, že ji shazuje, anebo jestli za to může to, kdo ji shazuje. Zní to příliš věrohodně, ale namluví si, že je prostě jen naštvaný a proto to dělá. Je to ta lepší možnost, která jí tolik nezatemňuje hlavu. Je báječná ve všem, co dělá, takže.. pche!
Ze zamyšlení ji opět vytrhne jeho hlas, ale tentokrát jde naštěstí jen o auto, na které čekali a blondýnu. Znovu zmapuje, kde se, co děje, aby pak nebyla moc nápadná, schová zbraň, se kterou si pohrávala a vystoupí. Nijak ji nerozhodí, že na ní nečeká, protože to po něm ani nechce. Jde o kousek dál za ním a čeká na vhodnou chvíli, kdy bude moct vhodit štěnici do kabelky. Jedna taková se naskytne, když se blondýna zaplete do hloučku lidí. Zamotá se tam společně s nimi a čáry máry. Zastaví se kdesi u vchodu a dělá, že zkoumá plánek budovy. Zaznamená vedle sebe Nathaniela, ani se na něj nemusí podívat, to se prostě pozná. Nepochlubí se s tím, že má část své práce hotovou, to mu muselo dojít. Přikývne na rozdělení a vyrazí pryč, nehodlá se na něj dívat. Koneckonců ví, jak si přivolat pomoc, i když pochybuje, že to udělá. Jde na opačnou stranu a drží se blíž u jejich cíle, který se ztratí za dveřmi, kam smí jen zaměstnanci centra. Zběžně zkontroluje, jestli se za nimi nežene rozhořčená ostraha a zapadne tam taky. Prohlédne si dlouho chodbu a pokračuje dál. Zahne za roh, jelikož není, kam jinam jít. V tu chvíli za sebou uslyší kroky a tak se ohlédne. Objeví se tam nějací odhodlaně se tvářící podivíni a to samé vyleze z druhé strany. Hned je jí jasné, že je v háji. Mohla by do nich začít střílet, jenže to by jí asi oplatili, neměla by žádnou šanci, napadne ji tedy zvednout ruce, jako by se chystala vzdát bez boje, ale to by samozřejmě nikdy neudělala. To radši umře, než aby s nimi dobrovolně odešla. Nechá je přiblížit, poté vyrazí proti tomu, který je nejblíž a hned ho píchne kudličkou. Pravděpodobně to byl ten největší idiot z celé party. “Je to past, hned vypadni!” nahlásí spěšně svému parťákovi a pustí se do dalších, ale nestíhá je všechny, to by musela být superman a tak dostane pár ran do obličeje a břicha. Parchanti!
avatar
Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Wed Oct 03, 2018 12:25 pm
Jakmile se rozdělí, cítí takový nepříjemný pocit žaludku. Možná předtucha, možná fakt, že se s ní poprvé na misi rozděluje. Ať je to co chce, zatlačí to někam hodně hluboko a soustředí se jen na blondýnu, aby se mu neztratila z očí. Vidí, jak zabočí ke vchodu pro zaměstnance, ohlédne se kolem sebe a pak tamtudy projde. To ho donutí zastavit a opřít se o zábradlí, předstírajíc, že si prohlíží prostor kolem sebe, ve skutečnosti ale sleduje Ellie, která ji následuje. “Buď opatrná...“ Zamumlá si pro sebe, musí doufat, že to ve sluchátku neslyšela. Nemůže ji následovat, bylo by přece hned jasné, že není jen obyčejný návštěvník centra a schůzka by mohla skončit dřív, než by vůbec začala, a tak vyčkává, netrpělivě poklepávajíc nohou, a přitom si svírá prsty rukou. Přijde mu to jako celá věčnost, než se mu konečně ozve, ale není to nic, co by si přál. Past? Hlavou mu problesknou hrůzné scénáře, co by se jí mohlo stát a že je na to úplně sama. Nemůže po něm chtít, aby zmizel! “Ugh!“ Zavrčí vztekle a kašle na nějaké profesionální chování a maskování, prostě se rozeběhne do dveří, kde Ellie zmizela za blondýnou. Ještěže je měl v oku, protože jinak by mu ta chytračka ani neřekla, kde je. Měl by ji tady nechat, měl by! Jít to nahlásit, že šlo o past a pak pro ni poslat nějakou záchrannou jednotku, nebo něco. Jenomže to už by taky krásně mohla být mrtvá a ať je to jak chce, mrtvou ji nesnese spíš, než živou. Potichu za sebou zaklapne dveře a plíživým krokem se drží u stěny, nahlížejíc do okolních místností, jenomže tam nikde nejsou. Pak ale uslyší žuchnutí a hlasy, za nimiž se hned vydá, očima hledajíc jakoukoliv skulinku, ve které by se mohl k nim nepozorovaně dostat, jenomže nic nenajde. Vybrali si skvělé místo, to jim musí uznat; což ho ale vede k tomu, že o nich věděli, že věděli, že je budou sledovat. Buď je to nějaký debilní test ze Stínovy strany, anebo tam mají zrádce nebo tak něco. Moc to ale nemá čas zkoumat, protože jakmile vykoukne za roh, uvidí, jak dva z nich táhnou bezvládnou Ellie po zemi do jedněch z dveří a ne zrovna citlivě, což se mu ani trochu nelíbí. Kdepak, je nepoučitelný. I přes to všechno ho zajímá spíš to, jak je na tom ona, než celá tahle situace. Však on na to přijde. Zezadu se připlíží k jednomu agentovi, který je úplně vzadu, přiloží mu dlaň přes ústa, aby nemohl křičet, a skrytou čepelí mu zajede přímo na krční tepnu. Přidrží ho, aby jeho tělo neudělalo rachot, a položí na zem. Jako laňka ho neslyšně přeskočí a pokračuje k dalšímu. Plížení, to je jeho. Zopakuje to samé, ale než ho stačí položit na zem, svět zčerná.
Probudí se s příšernou bolestí hlavy a neschopností se hýbat. Až později mu dojde, že je přivázaný k židli. Jako naivka sebou začne škubat ve snaze se osvobodit, ale světe div se, nepovede se mu to. Zamžourá kolem sebe a tehdy si všimne Ellie, která je ve stejné pozici jako on a přímo naproti němu. Nevidí jí do obličeje, tudíž netuší, jestli je při vědomí nebo ne, ale nedovolí si na ni promluvit. Netuší, kdo se dívá a on vážně nehodlá dávat najevo jakoukoliv formu péče, jenž by mohl někdo později využít proti němu. Výhled na ni mu zastíní ta blondýna, která se evidentně převlékla do něčeho pohodlnějšího, nechce však radši vědět, kvůli jaké příležitosti. Nemá možnost jakkoliv protestovat, když mu hrubě vyhrne rukávy trika [v ten moment mu dojde, že jeho bunda a čepel zmizely. Jestli s nimi něco udělali, tak jim udělá ze života peklo] a prohlédne si jeho tetování, načež nespokojeně mlaskne a zamumlá něco v tom smyslu, že čekali světlé. “No tak nás pusťte.“ Neodpustí si popíchnutí se zřetelnou ironií v hlase. V ten moment se za blondýnou ozve rána a ta uhne, aby měl nejspíš hezký výhled. Nějaký její kolega, který se objevil bůhví odkud, uhodil Ellie do už takhle zakrvácené tváře, dokonce si na ni i posvítí. On je ovšem profesionál se vším všudy a lhostejně nadzvedne obočí, když se nad ním krasotinka skloní a začne vyhrožovat, že je zničí, pokud nebudou spolupracovat. Musí jen doufat, že Ellie sdílí jeho odhodlání, nedovolí si se o tom ujišťovat. “Jen do toho.“ Vybídne bloncku s tím svým jemivšechnouprdeleavlezteminazáda výrazem, který mu fakt jde. Jako kdyby ji omrzel, se přesune k Ellie, na klouby jedné ruky si nasadí boxer a dramaticky ji s ním pohladí po tváři, nad čímž otráveně protočí oči. Je tohle vůbec nutné? Takové divadlo. Pak se jí začne vyptávat, kdo je ve skutečnosti Stín, co mají v plánu, jakou tajnou zbraň to shání. Jenomže on nic z toho neví a nepředpokládá, že by to věděla i Ellie, ale aniž by jí dala šanci odpovědět, ji uhodí nejdřív do břicha a pak do obličeje. Boxer za sebou zanechává pěknou paseku a jemu to vadí, jenomže nemůže udělat vůbec nic, nesmí. Vydrží to, není to přece poprvé, co na ní vidí krev.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 16. 09. 18
Age : 24
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Wed Oct 03, 2018 9:02 pm
Stačí kolem sebe rozdat pár ran, než jim s ní dojde trpělivost a praští jí hlavinkou o zeď, aby ji uspali. Je to rychlé, v jednu chvíli máchá rukama, v další její mysl zaplaví tma. Probudí se až v jakési místnosti, sedící a připoutaná k židli. Hlava jí třeští, takže jí chvíli trvá, než otevře oči a plně prozkoumá své okolí. Šklebí se při tom, jako by se probrala po noční akci v baru. Nejdřív se nesnaží vyprostit, tuší, že je to zbytečné, ale pak si všimne Nathaniela a to už sebou škubne, jejím prvním instinktem je dostat se k němu a zkontrolovat, jak na tom je, udělá to však jen nepatrně, včas jí dojde, že by se k němu neměla tolik hlásit. Úžasné, neposlechl ji, anebo ho odchytili někde jinde. Jo, to je taky možnost, neměla by si hned fandit. Zanedlouho se jí do výhledu vetře zadek blondýny a hned po ní následuje jakýsi chlápek, který se před ní postaví. Samolibě se na něj ušklíbne a za to si pravděpodobně vyslouží další ránu do obličeje, anebo se tím jen snaží demonstrovat to jejich zničení. Skvělé, proč zrovna na ní?! Ne, že by to přála svému kumpánovi, ale nepřeje to ani sobě. Bolí to jak čert! To ovšem neznamená, že se rozbrečí, to jim nedopřeje, ale slabému zasténání se neubrání. Hlavu má zvrácenou do strany a chvíli jí trvá, než se vzpamatuje, přece jen je toho na její kebulku trochu moc. Zamrká, jak se snaží rozehnat mžitky před očima. Konečně se jí to povede a tak zase vzhlédne, aby mohla tomu parchantovi věnovat pohled plný vzdoru. Kdyby mohla, ukáže mu prostředníček. “Rozvaž mě, hrdino, potom uvidíme, jak ti to půjde,” neodpustí si napadení jeho ega. Na svázanou ženu si dovolí, tse, takové nesnáší, stejně jako blondýny. Zachytí Nathanielovu výzvu k tomu, aby se na nich vyřádila, což od něj není moc milé, ale asi chápe, proč to dělá. Nejde o trestání, k něčemu takovému by se prostě neuchýlil, to jí k němu nesedí, ne, určitě se jim jen nechce podvolit a v tom ho podpoří, přesto že to bude bolet. Pohne bradou do strany, aby tak té bitch zabránila v dotýkání tím sadistickým způsobem. Snad jí dojde, že není její čubka! Poté se vyslechne její otázky a musí se uchechtnout. Přijde jí vtipné, že chytili lidi, kteří ví houby. Nadechne se s tím, že se jí vysměje i slovně, v tu chvíli ji však překvapí pěstí do břicha a další do obličeje. Ani nemá čas se vzpamatovat. Chce se jí zvracet a zároveň se jí motá hlava, naštěstí to v sobě vše udrží. Koneckonců toho nestačila moc sníst. Blondýna nejspíš usoudí, že má Ellie pro teď dost a přesune se zpět k mužské části osazenstva. Postaví se za něj a skloní se mu k oušku s tím, že mu možná nezáleží na parťačce, ale jen na něm samotném a to znamená, že mu bude ubližovat. Úchylácky se otře tváří o tu jeho a to už je Ellie v pozoru. To je ta chvíle, kdy si blondýna podepsala svůj ortel. She’s so dead. Nemluvě o tom, že si dovolila napadnout jeho obličej tím.. boxerem a při tom zopakuje své otázky. Poté svému parťákovi značí, aby cosi přivezl. On ji samozřejmě pochopí. Je to jakási hračka, se kterou do nich bude pouštět elektrický proud, jak si bystrá Ellie domyslí. Ou.. Zabloudí pohledem k Nathanielovi, nejspíš proto, aby ji ujistil o tom, že vidí to samé, co ona. Navíc by chtěla vědět, jestli to zvládne, jak je na tom a je toho víc, ale neodváží se zeptat. “To vypadá jako zábava,” utrousí, jako by do nich Stín pravidělně pouštěl proud a ona si to užívala, ale opak je pravdou, bojí se a nejen o sebe, ale i o toho nezbedu. Pipina je začne rozpočítávat, evidentně si moc ráda hraje, a i když to vyjde na Ellie, která už napíná všechny svaly, pustí proud do kolegy naproti. Zadusí v sobě křik a nadávky, zatne ruce v pěst. Snaží se vydržet a nedat na sobě nic znát, ale nakonec přece jen uhne pohledem, nemůže se na to dívat.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Thu Oct 04, 2018 8:15 am
Kdyby to šlo, pousmál by se nad řečmi té potvory. Držkatá za každé situace, vážně. A taky statečná, protože on by nejspíš vyzvracel tu sušenku, kdyby mu někdo dal takovou do břicha. Jen dívat se na to se mu ani trochu nelíbí, ale to nejspíš souvisí s tím, do koho tady bijí. Například u kohokoliv dalšího v téhle místnosti by si to spíš užíval, ale to je detail, nezkoumejme hlubiny jeho kruté dušičky. Konečně jí dá pokoj a začne se soustředit na něj. Na jednu stranu se mu uleví, protože teď jí dají aspoň pokoj, na druhou to ale znamená, že to nejspíš bude bolet i jeho a bude si moct aspoň vyzkoušet, jak dlouho v sobě udrží tyčinku. Bolí to, lhal by sám sobě, kdyby tvrdil, že to nic není. Musí rozmrkat mžitky před očima a někam do strany plivne krev, přestože má sto chutí to plivnout na ni, není ale prase. Zdvihne hrdě [těžko říct, kde se teď ta hrdost bere] bradu a zavrtí hlavou, aby slepici bylo jasné, že z něj nic nedostane, připravujíc se na další ránu. Ona však ten boxer odloží a chce něco jiného, brzy mu dojde, co to je. Má co dělat, aby nezačal neklidně poposedávat, není úplně fanda paralyzérů. Očima sjede k Ellie ve chvíli, kdy promluví a má co dělat, aby na ni neprotočil oči. Jen na sebe upozorňuje, má držet klapačku! Upřeně pozoruje rozpočítávání, a když to vyjde na ni, na krátký okamžik zavře oči, protože to nechce vidět. Když je zas otevře, ani mu nestihne dojít, že jde na něj a jeho tělem projede blesk něčeho, co je bolest, ale zároveň úplně není, sám to neumí identifikovat jinak, než že jím projede proud a jeho tělo se dostane do křeče. Vydrží docela dlouho držet pevně rty u sebe, aby blondýně neudělal tu radost a nevykřikl, možná je to taky křeč z té elektřiny, co do něj pouští. Skrze celé tělo mu projíždí nepříjemné vibrace a jeho svaly jsou ztuhlé, přestože by se tak moc chtěl pohnout, se spoutáním to ale nemá vůbec nic společného. Nakonec ale vycení zuby a bolestivě hekne, když sebou začne jeho tělíčko škubat, vůbec se mu to nelíbí. Komu by se taky líbilo, když by do něj pouštěli elektřinu, že. Najednou to ale všechno přestane a on už nový příval necítí. Zalapá po dechu a párkrát sebou ještě škubne, jak doznívají účinky elektrického šoku a hodnou chvíli se dívá do země, jenomže teď nemá sílu na nějaké odolávání a drzé poznámky, a tak zvedne oči k Ellie, hledajíc u ní útěchu, jako kdyby se mohla zvednout a obejmout ho, přestože ví moc dobře, že by to neudělala, ani kdyby nebyla přivázaná. V tu chvíli se ozve další zamlaskání od té krávy a on si slíbí, že jakmile se zbaví těch pout, ten jazyk jí vyřízne, aby už nemohla mlaskat, leze mu to hrozně na nervy. Začne blekotat něco o tom, že mu jeho drahý parťák asi tak úplně jedno není, nad čímž otráveně protočí oči. “Kdybych chtěl psychologa, zaplatím si ho, protože ty stojíš za prd.“ Odsekne jí, snažíc se o ten svůj lhostejný tón, ale nějak mu to nejde. Přesto udeřil hřebíček na hlavičku, protože blondýně zrudnou tváře, těžko říct, jestli vztekem nebo studem, ale to je mu jedno, evidentně to mělo svůj efekt a na to je velice pyšný, protože... dál si to domyslet nestihne, jelikož mu ke krku přiloží ten podělaný taser a on tentokrát vyjekne, než se jeho tělo zase sevře v křeči včetně jeho krku. Tentokrát to ale rychle pomine, že sebou ani nestihne zaškubat, což je pozitivní. Ty škuby mu lezly na nervy. Nemůže to ale ani rozdýchat, protože to přijde znovu, bolestivější, než předtím. Pevně sevře víčka k sobě, jako kdyby to, že nic neuvidí, bude znamenat, že to všechno pomine. Nějakým zázrakem stihne vnímat, co blondýna říká a taky z toho jeho chytrá hlavička pochopí, že mluví k Ellie a ptá se jí znovu na všechny ty věci, které oni nevědí. Jenomže ona neví, že oni neví, a tak, namísto toho, aby jí dali jasně najevo, že nic nevědí a mohli to ukončit, ji potrápí. Jestli půjde, tak se vší parádou. Švihance elektřiny zas přestanou a on má chvilku to rozdýchat. “Nic...jí ne...neříkej!“ Kdo by řekl, že se pod proudem blbě mluví? On tedy rozhodně ne. Svůj efekt to ale má, protože se k němu blondýna otočí slepičím trhnutím krku a nadzvedne spokojeně obočí. Nakloní se nad něj a přimhouří oči, pak se pokusí být drsná a prohlásí, že nakonec oba zazpívají, nad čímž se uchechtne. Ještěže je tak drsný, jinak by už asi brečel. Dokud se budou soustředit na něj, bude to znamenat, že Ellie neublíží a o to mu jde. A evidentně to na něm je poznat, protože slepice zatěká pohledem mezi nimi a nakonec se rozhodne, že u něj už to nejspíš stačilo a natáhne ruku ke svému kumpánovi. Ten jí podá jakousi masku s malou pumpičkou vepředu a přiloží ji Ellie ke rtům. Znovu se zeptá, kdo je Stín, a protože ona odpovídat nemůže, dívá se na něj. “Šéf snů.“ Odvětí s předstíraným nezájmem, div ji sám nevybídne, aby už ukázala, co to umí. A ona to udělá. Otočí kolečkem na pumpičce a tím sebere Ellie vzduch, čímž hned pochopí, o co jde, což se mu vůbec nelíbí. Kde jsou staré dobré řezy nožem? Nejprve nedělá vůbec nic, nadzvedne znuděně obočí a dívá se na blondýnu, namísto Ellie, jenomže... to trvá až moc dlouho, proč k ní ten vzduch zase nepustí? Musí to vydržet, nesmí ukázat, že se o ni bojí! K čertu s tím! Začne škubat rukama přivázanýma k židli a zlostně zavrčí. “Nevíme to, jasný? Nikdo to neví, tak už ji nechte být!“ K jeho překvapení blondýna otočí kolečkem a vrátí jí vzduch zpět.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 16. 09. 18
Age : 24
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Thu Oct 04, 2018 10:55 am
Schválně na sebe upozorňuje, aby se soustředili na ni; ne, že by toužila po bolesti, ale jistě to bolí méně, než přihlížení tomu, jak ubližují někomu, koho miluje - to je prostě láska. Dobře, asi jsou to jen kecy, nic ji bolet nebude, rozhodně ne fyzicky, stejně na to však nechce koukat, proto také odvrátí pohled. Nijak jí to ovšem nepomůže, pořád vnímá, jak sebou Nate škube, nemluvě o hekání, které následuje. Potřebovala by si zacpat uši. Popadá ji úzkost a píchá ji z toho u srdíčka. Musí se opravit.. bolí to! Štve jí, že mu nemůže pomoct. Vykašle se na koukání někam jinam, jen aby si ta pinda nespojila, co pro ní pán pod elektrickým proudem znamená, stejně tu pravděpodobně zemřou, tak je to fuk. Šlehne po ní naštvaným až divokým pohledem. Kdyby mohla, skočí jí po krku a rozdrásá jí ho zubama - takový malý Hannibal. Vzepře se v židličce, ale to je bohužel vše, co může udělat. “Bože, jak já se těším, až ti urvu tu tvou hnusnou HLAVU!” zařve na ni a vztekle zdůrazní poslední slovo. Nemyslí si, že se k tomu opravdu dostane, nejspíš jí zanedlouho podříznou hrdlo, ale to neznamená, že jí nemůže vyhrožovat. Rozhodně se neschoulí do klubíčka a to nejen proto, že jí v tom brání provazy, nebo co to kolem sebe mají. Jakmile ho přestane mučit, podívá se na něj a okamžitě zněžní. Promiň, promiň, promiň.. Zalesknou se jí očka a natáhne k němu prstíčky, chtěla by se ho dotknout a utěšit ho. Ona by to udělala, kdyby mohla!
Dělá, že poznámku té blondýny přeslechla, vážně teď nechce přemýšlet nad tím, jestli mu na ní záleží, anebo ne, to se prostě nehodí. Místo toho se snaží vymyslet, jak je z toho dostane, zatímco si ti dva povídají. Nemůže se ani hnout, takže nějaký boj může zavrhnout. Určitě je těžké pohybovat se s židlí u zadku, to jen ve filmech jsou tak šikovní. Navíc mají převahu a ti dva jsou téměř vyřízení, neměli by šanci. Chce to něco mazanějšího.  Z přemýšlení ji vytrhne další příval proudu, nestačí na to však ani zareagovat a je konec, jenže ne na dlouho. Znovu se pokusí zvednout zadek, ale opět si na něj jen sedne. Křik tentokrát vynechá, protože to nemá smysl, je to jako mluvit do zdi. Těká pohledem z jednoho na druhého, neví, komu má svou pozornost věnovat dřív a pak už se ani rozhodovat nemusí, jelikož se všichni soustředí na ni. Sakra.. Zkontroluje, s čím se to na ní chystají a napadne ji, že ji chtějí přiotrávit a ještě horší by byl nervový plyn, z toho by se nedostala, ale to je jistě hloupost, mrtvé je přece ještě nechtějí, ne? Nehodlá to zjišťovat, začne sebou házet, aby jí to nemohli dát na obličej, ale moc jí to nepomůže, jeden z nich jí přidrží hlavu a díky Nathanielově poznámce, je bez kyslíku. Prohne se v zádech, jak se snaží nadechnout, její mysl se soustředí jen na plíce, kterým se nedostává vzduchu a stiskne opěradla. Čumí do světla nad sebou a snaží se nepropadnout panice a pak už na to ani nemá sílu. Očka se jí zvrátí a začnou se zavírat, jak tomu pomalu podléhá, přitom sebou začne lehce škubat. To se asi tělíčko ještě snaží bojovat. Nemá daleko k tomu, aby omdlela, anebo zemřela, když se jí do plic znovu nahrne vzduch až to zaštípe. Zalapá po dechu a je celá připitomělá, chvíli jí trvá, než jí dojde, o čem se to baví, ale nakonec jí to tam secvakne a tím si vzpomene i na to, že se pokoušela vymyslet plán. “Já to vím.. vím, kde to je, ukážu vám to,” zalže slabým hláskem. Je to chabý pokus, zdá se to tak být, když ji blondýna požádá jen o adresu, víc prý nepotřebují. “Snad si nemyslíte, že vám to nadiktuju a pak se nechám zabít,” uchechtne se nad jejich hloupostí. Na to jí můžou opáčit, že nejsou tak pitomí, aby ji pustili, ale blondýna je asi natolik sebevědomá, že to nakonec povolí. S největší pravděpodobností v ní vidí slabou ovečku. Na Nathaniela se během procesu ani nepodívá, mohli by poznat, že se je snaží obelhat. Nemá ten plán úplně domyšlený, neví, jestli bude mít sílu na to je přeprat, ale zkusit se to musí a pak se pro něj vrátí, jo, tak to určitě bude!
Konečně je volná, alespoň trochu, pořád má na sobě pouta. Zvednou ji na nožky a musí ji přidržovat, jelikož jde jak opilá. Určitě je to moc otravuje, ale to je jí jedno. Navíc se jí to hodí, dál je tak udržuje v domnění, že je neschopná. Nechá se vyvést z místnosti, potřebuje se dostat někam, kde není tolik očí. Dostanou se do jakési chodby, která beztak vypadá jako ta od WCKD [snad je takhle ta zkratka]. Úzká a všude hodně světla, z čehož ji bolí oči. Psychicky, ale hlavně fyzicky se připravuje na následující boj, který vypukne za… teď! Jednomu ze strážců ukradne nožík a hned mu podřízne krk. Udělali chybu, že ji nespoutali za zády. Jak příhodné, že jsou takoví idioti. Dalšího bodne do nartu, jelikož se musí sklonit, aby ji netrefili do obličeje, poté do tepny na stehně. Podlomí se mu tak nožka, tím ho dostane níž a taky ho podřízne jak prasátko. Někdy během toho ji střelí do ramene, jelikož by bylo hloupé, kdyby nikdo nezareagoval a zase tak pitomí asi nejsou. Další střela se jim ovšem nepovede, stihne se zakrýt klesajícím tělem, ale to bohužel neudrží donekonečna. Fuj, je zavalená mrtvým chlápkem. Rychle nahmatá jeho zbraň a pustí se do obrany. Všichni, co zbyli se začnou krýt, jenže se není kam schovat, jedině, že by si vlezli za ní pod mrtvolku. Jen zázrakem a díky bůžkovi, je vyřídí, až zůstane jen blondýna, kterou taky zasáhla, ale jen do nohy. Odvážně ze sebe svalí bezvládné tělo, nechce se válet na zemi. Život té mrchy ukončí pěkně na nohou. Schválně si mlaskne, jak to dělávala ona, snažíc se udržet na nohou. Jo, asi to prostě není tak drsné, jak by si přála. A jak moc šílené by bylo, kdyby ji zabila se slovy “na mého muže se nesahá”? Nejspíš dost, proto ji nakonec jen s úsměvem střelí do hlavy, to vůbec není bláznivé. Chtěla jí sice urvat hlavu, ale na to není čas, brzy někdo přijde. Namlouvá si, že se jen nadechne a hned pro něj půjde, o kousek dokonce popojde, ale nedostane se moc daleko, když ji tělo zradí a ona zase omdlí, jako princezna v nesnázích.
avatar
Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 07. 09. 18
Location : Crow of Darkness
Zobrazit informace o autorovi

Re: Nákupní centrum

za Thu Oct 04, 2018 1:05 pm
Hází sebou jako ryba na suchu, když před jeho očima z Ellie vyprchává život, to prostě nejde, nemůže to dovolit, oni to nemůžou dovolit! Je mu úplně fuk, jak to vypadá, že se tím nejspíš prozradí jeho city k ní, že z toho ona pozná, že před ní předstírá, je mu to prostě jedno, hlavně ať s tím přestanou a nechají ji žít, doslova. Nějakým zázrakem to opravdu udělají, na což zareaguje úlevným výdechem a předkloněním směrem k ní, snažíc se ujistit, že je v pořádku. Snad to na ní nezanechá nějaké následky, koneckonců, lidé, kteří se třeba topili a vyvázli, často měli nějaké poškození mozku a on si rozhodně nedokáže představit, že bude dělat třeba „houk“ jako malý Brick. Jistě, to by bylo roztomilé, ale můžou se stát mnohem horší věci. Pořád ale lepší, než aby byla mrtvá. Překvapeně na ni vyvalí oči v reakci na její slova. Nejprve mu nedojde, že blufuje, ale v momentě, kdy ano, začne škubat rukama znovu. “Nedělej to.“ Je to napůl herecký výkon, aby je podpořil v tom, že to skutečně ví a napůl to myslí doopravdy. Nemůže s nimi jít přece sama, vždyť sotva udrží otevřené oči! Úpěnlivě ji sleduje očima, ale ona se na něj ani nepodívá. Těžko říct, jestli je nasraný víc kvůli tomu, anebo urážce v podobě dvou stráží, které ho mají udržet. Vážně si myslí, že je tak neschopný, aby nezvládl dvě opice? Musí vytěsnit myšlenku na tu kozu, co se vydala sama do jámy lvové, aby se dokázal osvobodit a jít jí pomoct. Chvíli počká, pohodlně se rozvalí v židli a na oba se pobaveně podívá. “Tak co hoši, jak to jde?“ Měli by ho napsat do Guinessovy knihy rekordů za vtipy v těch nejhorších situacích. Škoda, že se jeho vtipům nikdo jiný nesměje. “ Nechcete si zahrát takovou hru?“ Ani jeden z nich na to evidentně není a raději si začnou tlumeně povídat mezi sebou, a tak má dostatek prostoru na to, aby začal dělat nepořádek a poskakovat na židli, aby je tím přilákal k sobě. Zatímco mu jeden vrazí pěstí do obličeje, ten druhý stojí za ním a směje se tomu. Víc nepotřebuje. Horní částí těla začne bouchat o opěrku židle, což toho za ním vytočí, vezme ho za židli a zakloní si ho, aby mu ukázal, že má navrch, jenomže nemá. Znovu uhodí do opěrky, čímž ji vytrhne opici z rukou a spadne na zem. Moc chytré to není, ale nic lepšího ho nenapadlo. Ve chvíli, kdy dopadá, trhne rukama dopředu, laťka dřevěné židle povolí a on má tak ruce volné. Strhne k sobě toho, kterého má blíž, vytáhne mu z pouzdra zbraň a bez váhání mu prostřelí hlavu, kašle na to, že můžou být slyšet výstřely. Než se naděje, skočí na něj ten druhý a vyrve mu zbraň z ruky. Ne, že by mu to nějak vadilo, Chytne ho za hlavu a třískne mu s ní o hranu židle pod sebou, a tak má dostatek času, aby mu sebral kudlu a podřízl ho s ní. Pak se namáhavě zvedne a vymotá ze sevření židle, prohledá oba ve snaze najít klíček a když se pout konečně zbaví, vezme si svoje i Elliiny věci a vyrazí ji hledat. Nemusí jít příliš dlouho, stačí jít za zvukem, který do nákupního centra rozhodně nepatří a během chvíle ji najde. Než tam však stihne doběhnout, rozhostí se ticho.
Jakmile ji spatří ležet na zemi, hrkne v něm, v hlavě mu pořád zvoní mrtvá, mrtvá, mrtvá, avšak když si k ní klekne, nahmatá jí pulz. Svěsí úlevně ramena, div do ní nepraští, jak ho vyděsila, ale strach o to, co s ní je, převažuje nad agresivitou. Odhrne jí vlasy z čela a jemně chytí její obličej do dlaní. “Ellie...“ Hlesne, čekajíc na jakoukoliv odezvu, jenomže ta nepřijde. Nakvašeně zakleje nad tím, jak ji vyřídili, za to by měli zaplatit. Automaticky se rozhlédne kolem a mrtvá těla, jichž si prve nevšiml, v něm vyvolají pocit satisfakce. Zaplatili, je to holka šikovná. Ale za jakou cenu... On sám je úplně vyřízený, celé tělo ho bolí a pálí od jeho malého setkání s taserem, ale na ničem z toho nezáleží, záleží jen na [/i]ní[/i]. Jak ji zvedá, v rukách mu zaškube, nicméně se to snaží ignorovat a docela mu to i jde. Musí využít toho, že je v bezvědomí a neodstrkává ho, pevně si ji k sobě přivine a na malou chvíli zaboří nos do oblasti mezi jejím ramenem a uchem, kde jako naivka, kterou je, hledá pocit bezpečí. Ať si ta potvora říká, co chce, vždycky to pro něj bude znamenat a ať je to slabošské sebevíc, sám sobě to je schopný přiznat. Určitě na strachu není nic špatného, musí si to opakovat. Kdyby se o ni nebál, nedávalo by to prostě smysl, má na to právo, tak! V sekci pro zaměstnance si najde i vchod pro ně, kudy neproudí davy lidí a rovnou vypálí k autu, kde už několik otravných pohledů směřuje jejich směrem, ale koho by to zajímalo? Tak ať se podívají, nějak ji odtamtud přece dostat musí, za to jistě nedostane žádný postih a jestli ano... no, po dnešku už ho nic nerozhází. Opatrně, jako kdyby byla ze skla, ji posadí na sedadlo spolujezdce a zapne jí bezpečnostní pás, jako správná mamča, přeběhne auto a vystřelí z parkoviště směrem domů. Vezme to oklikami, aby se ujistil, že je nikdo nesleduje a teprve potom si dovolí zajet do garáže. Vynese ji rovnou na ošetřovnu a zatímco ji tam ošetřují, čistí od krve a další hrůzné věci, on zamíří za šéfem, aby mu podal hlášení. K jeho překvapení mu nic nevyčítá a ještě se ujišťuje, že jsou v pořádku. Nebyl by to Nate, kdyby jen nemáchl rukou a nechal to plavat, navíc stejně spěchá za tou pipinkou, aby se přesvědčil o tom, že je v pořádku ona. Sám si krev z obličeje otře do trika a přitom ho rozbitý nosík zabolí, ale bude statečný. Tedy do chvíle, než si ho vezme do parády nějaká ošetřovatelka a donutí ho se posadit. Vše mu vyčistí, dostane nějaké tabletky na bolesti svalů a propustí ho, takže si jde hezky sednout k posteli, na které leží Ellie a čekání na její probuzení si zkrátí tím, že si začne čistit zbraň, to ho uklidňuje.
Sponsored content

Re: Nákupní centrum

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru