Bahamy

Nechá se odstrčit, vyplave nad hladinu a vyhledá skřítkův obličej, aby se podíval, jak se vyrovnává se svou prohrou a s chladnou vodou. Naštěstí pro něj nebyl druhý střet s bazénem takový šok, jako ten předchozí a nakonec se zdá, že ani Emily výrazně netrpí; ne, že by jí to přál [možná trochu], ale teď to vypadá, že se snažil úplně zbytečně. Jeho myšlenky jsou od toho ovšem rychle odvedeny, když se na něj ta opice pověsí, takže se tím dál vůbec netrápí. Je tak snadné ho oblbnout, hlavně pro ni. Kdykoliv je takhle blízko, připadá si jako ve snech, anebo jako Ron po bonbónech napuštěných lektvarem lásky - je prostě úplně pitomý. Popadne ji za stehna a lehce je stiskne, ne snad proto, že by se bál, že spadne, to ve vodě ani nejde, ale proto, že si ji k sobě chce přitisknout co nejvíc a k tomu si ji osahat. Nevyhne se ani zadečku, než rukama vyjede k bedrům, a tak ji obejme. Zapátrá pohledem přes její obličej, jako by přemýšlel, co zlíbá jako první a přitom poslouchá, co mu ta malá povídá. Chce mu poděkovat? To si nechá líbit, je pravda, že si to zaslouží, co by bez něj dělala, pravděpodobně by se teď kdesi potila. “Co navrhuješ?” optá se slušně, přestože ho při tom jejím vrnění napadá jen jediný způsob, jak by mu mohla poděkovat a ještě ho v tom utvrdí ve chvíli, kdy se rty otře o ty jeho. Sex, sex, sex! Se zastřeným pohledem jí vyjde vstříc, ale hned na to se zase stáhne, jakmile si uvědomí, že k polibku nedojde - no tohle. Nevadí, vynahradí mu to pusinkami na krku, který ochotně vystaví a po kousnutí mu naběhne husí kůže, jak je mu to příjemné. Jeho nenechavé ruce to… nenechá v klidu, takže s nimi zase pěkně putuje k jejímu zadku, který je jako stvořený pro jeho dlaně. Rozhodně si to hodlá namlouvat a třeba i jí, kdyby chtěla protestovat. Něco jako.. mé ruce jsou pro něj stvořené, nemůžeš je oddělit, nestavěj se proti osudu, jednoduše se tomu poddej. Zacouvá, aby se s ní mohl opřít o kraj bazénu a přikývne, čímž jí potvrdí, že se její snažení opravdu vyplácí. “Nebo bys mohla udělat..” Zarazí se dřív, než řekne něco nevhodného, odtáhne se od krku, který se rozhodl zasypat jemnými polibky a uculí se na ni. “Mohla bys udělat obojí,” navrhne něco mnohem slušnějšího, ale to neznamená, že se vzdá toho, na co opravdu myslel. To ani nejde, když už se kámoš opět hlásí o pozornost. Je to všechno její vina. Koukne na ni zpod řas a i tomu nejtupějšímu člověku by došlo, že se jeho odměna, kterou požaduje, za večeři jen vydává, a hned na to si uzurpuje její rty, zatímco ji šimrá na rameni, z kterého se snaží shodit ramínko plavek. Nejdřív jí pusu jen vtiskne, jak to u něj bývá, než se pustí do francouzáku, do kterého dá tolik vášně, až se mu z toho zamotá hlava, proto se také po chvíli odtáhne. Potřebuje se nadechnout a navíc musí zkontrolovat spadlé ramínko, díky čemuž mu přijde ještě víc sexy. Křehce, jemně a sexy zároveň. Netuší čím to je, asi za to může klíční kost, přes kterou se teď netáhne žádná látka a navíc v tom vidí jakýsi příslib, že se brzy dostane k jejím kamarádkám. Těžko se to popisuje, ale je z toho celý hotový.

Špičkami prstů mu na zátylku vykresluje neidentifikovatelné obrazce, zatímco očima visí na jeho rtech, jako kdyby říkal něco fascinujícího, ačkoliv ona má spíš v hlavě myšlenku, jak moc by se s nimi chtěla zase přivítat, určitě to byly už celé věky, kdy ho naposledy zlíbala! Přinutí se myslet na něco jiného, aby v hlavě sesmolila kloudnou myšlenku, jež by mu mohla jako frajerka předvést, což se nakonec i víceméně stane. Div se nezatetelí, když se chytne na její svádění level Emča, ještěže jí takhle rozumí, může si pak myslet, že je svůdná. Na rtech se jí objeví široký úsměv v reakci na jeho slova. Možná by si měla okusovat ret, pohazovat vlasy, mrkat na něj zpod řas a věnovat mu pohledy přimhouřených očí, ale copak to jde? Nejde. Nehledě na to, že jí trklo, co přesně má na mysli - ne, že by neměla tušení už předtím, avšak teď už si je stoprocentně jistá, že jde o oboustrannou záležitost. V tomhle mají chlapi určitou nevýhodu, hůř chtíč schovávají. Nadechne se, chystajíc se mu říct něco moc sexy, určitě by to bylo sexy, ale jeho rty ji umlčí. Možná lépe, co si budeme povídat. Vyjde mu ochotně vstříc s oplácením polibku – pootevře rty a na krátký okamžik jí v hlavě vyvstane myšlenka na komorníka, který pobízí... jen pojďte dál, jen dál. Všechno se však rozplyne a existuje jen on, úplná romantika. Přestane ho šimrat na zátylku a namísto toho si jeho obličej přitáhne více ke svému, potřebuje ho mít blíž, blíž! On se však začne odtahovat, což ji vede k tomu, aby ho spíše následovala a natahovala krk, než aby mu dovolila přestat. Nakonec jí ale nic jiného nezbude, a tak od něj odtrhne rty a teprve v tu chvíli jí dojde, že sotva popadá dech. Pootevře oči a se zastřeným pohledem sleduje Finnův obličej, jak pozoruje její rameno.
Tohle by mohla dělat celou dovolenou, přicucnutá k němu, a byla by spokojená. Samozřejmě chce prozkoumat, kde to vlastně jsou, ostatně, Bahamy jsou takový malý ráj a byla by škoda, kdyby se tu nepodívali, kdo ví, nejspíš už se sem nikdy znovu nedostane. Právě teď na to ale nemá ani pomyšlení, původně si myslela, že ho tu trošku rozproudí a pak půjde dělat tu večeři, ale vzhledem k tomu, že se jí od podbřišku do celého těla rozlévá příjemné brnění, ví jistě, že to nedokáže. Přivede ji k šílenství, tak je to, skončí v blázinci s diagnózou zamilovaná až po uši. Upevní stehny sevření kolem jeho pasu a trošku škádlivě se zavrtí, aby si jeho kamarád nemyslel, že ho ošizuje, a oním pohybem jí sjede ramínko i z druhého ramene; nesnaží se ho ovšem narovnat zpět. Jednu ruku vtěsná mezi jejich těla, aby se ho mohla dotýkat i na břiše, to se jí moc líbí, zatímco tou druhou si přitáhne jeho obličej zpět, zajisté už popadli dech. Nejprve mu stiskne spodní ret, načež si uzurpuje jeho rtíky celé a prohloubí polibek tak, jako předtím, tentokrát si však určuje ona, jak to bude. Mírně nakloní hlavu do strany, aby měla plný přístup, vděčná za to, že rozpálené slunce již vysušilo vodu z jejich obličejů, není zrovna fanda mokrých polibků. Nehty ho opatrně, tedy, alespoň v to doufá, poškrábe po čelisti, ale nakonec se donutí od něj trošku odtáhnout, aby se mohla po jeho těle volně pohybovat oběma rukama, což taky udělá. Pomačká ho v oblasti žeber a pak zamíří k plavkám, které prostě musí pryč, neboť jí překáží.

Miluje ty chvilky, kdy neexistuje nic jiného, jen oni. Ty okamžiky, kdy na sobě visí pohledy, jako by na světě nebylo nic důležitějšího. Nechápe, že si to tak dlouho upíral, už si ani nevzpomíná, co ho k tomu vedlo. Určitě to byla nějaká pitomost, jak mívá ve zvyku. Užívá si od ní jakýkoliv dotek, pokud ho zrovna nefackuje a je mu docela jedno, jestli je při tom svůdná, anebo se chová jako opice, stejně ji chce mít u sebe. V tom je asi nakonec to kouzlo, že si nehraje na tajemnou svůdkyni a nepomrkává po něm, jako by jí něco spadlo do oka - toho měl už v životě dost. Tyhle povrchní vztahy člověka vždycky omrzí, ale to, co má s ní, to ho snad nikdy bavit nepřestane. To je přesně to, co někdo s jizvami na dušičce potřebuje, lásku a ne cosi předstíraného, co s ránem pomine, oblékne si rudé šaty a odejde. Málokomu to dochází a svou bolest se snaží zaplácat drahými předměty a levnými děvami. To nikdy nefunguje, taky mu chvíli trvalo, než mu to došlo, ale teď to vypadá, že se konečně probral. Za to jistě může meditace, kterou neprovozuje, ale už jen to, že o tom slyšel, na něj má evidentně dobrý vliv. [:D] Další věc, kterou miluje, jsou polibky, a tak si ukradne její rty, aniž by ji nechal vyslovit její myšlenku, po chvíli se však musí odtáhnout, aby se mohl nadechnout a nakonec se zdá, že to potřebuje i ona, nad čímž se rozněžněle uchechtne, zatímco tiskne své čelo k tomu jejímu. Zadržují spolu dech, jak roztomilé!
Přerývavě vydechne, když se mu otře o kamaráda, ta potvora. Chlapi jsou tak snadno ovladatelní a mají na to i páčku! Je to jasné, příroda ženám nadržuje, ale co si budeme povídat, zrovna teď mu to vůbec nevadí. Otře se hlavinkou o tu její, než jí stočí k druhému ramínku, které Emily sjelo z ramene i bez jeho pomoci. Má moc poslušné plavky, to se mu líbí. Přiměje je sjet ještě níž, díky čemuž na něj jistě už vykukují kamarádky, které tak ochotně chladil, když se ta malá válela na sluníčku. Zlíbá jí každičké místo, na které dosáhne a pak se nechá stáhnout do další lekce francouzštiny. Přizpůsobí se jejímu tempu, přičemž si ji jednou ručkou přidrží zezadu za krk a druhou ji přes něj pohladí, než sjede níž přes ňadro, aby ji taky trochu poškádlil. Následně jí pomůže se spodkami, které nechá kamsi odplavat a otočí se s ní, aby ji mohl přitisknout k okraji bazénu. Holky jsou vždycky u zdi, že jo. [:D] Kašle na nějaké jemné zacházení, jasně, nehodlá jí tu ubližovat, ale už má taky dost toho pomalého procesu. Chce ji a to hned! Plavky jí rychlými a náruživými pohyby stáhne do pasu a nakonec i přes zadek, protože je jednoduše nepotřebuje. Plavte, plavte, jste volné! Přitiskne se k ní a zavlní se, aby trochu probral její kamarádku - pomůže si i ručkou šmátralkou. Chvíli si takhle vydrží hrát a přitom si ukradne další polibek, ale opravdu jen chvíli, v dalším momentě do ní bez varování zapadne jako puzzle. Tedy, možná ji mohlo varovat osahávání zadku, když si ji šteloval, aby do ní mohl bez potíží vklouznout. Ve vodě je to celé takové zvláštní, ale vůbec to neubírá na jeho chtíči. Slastně jí vydechne do rtu a někde hodně hluboko uvnitř doufá, že to na ni nebylo moc hrr.

Zbožňuje způsob, jakým si vždycky opře čelo o její. Většinou zavírá oči, ale tentokrát sklopeným pohledem hypnotizuje jeho rty, protože chce víc, ačkoliv musí popadnout dech. Neví, jestli je to tím horkým vzduchem nebo čím, ale rty ji úplně svrbí touhou, pořád by k němu byla přicucnutá. Tedy, co si budeme povídat, nejsou to jen rty, které jsou roztoužené. Každý dotyk v ní vyvolává mravenčení, které ve vlnách putuje k podbřišku a neustále sílí a ona mu bez ostychu vychází vstříc. Stud se ji na malý okamžik zmocní, přece jen jsou venku a nebyli spolu zas tolikrát, aby byla úplně bez ostychu, ale všechny ty obavy brzy obalí něžnostmi, které ji donutí zapomenout. Zakloní slastně hlavu ve snaze mu uvolnit cestu, kamkoliv se mu zachce, protože právě teď by ho chtěla mít úplně všude, proto musí jeho plavky pryč, s čímž jí asistuje. Krátce se zasměje jeho náruživosti, která je však odrazem její vlastní, a tak se i ona šikovně vyvlékne z plavek, na nic nečeká. Tentokrát se už nezastydí, na to je moc rozpálená.
Ačkoliv oceňuje jeho starosti s její kámoškou, probuzení vůbec nepotřebuje, protože je vzhůru už hodnou chvilku, a tak jeho ruku náruživě odtáhne, a sama se k němu ihned tiskne, zatímco on se postará, aby vše zapadlo, kam má.  V hlavě nemá vůbec kapacitu myslet na to, jestli jsou příliš zbrklí nebo ne. Jakmile ho ucítí, její napjaté svaly se uvolní, což způsobí, že dlouze vydechne. Poslepu vtiskne polibek na jeho čelist, načež omotá ruce kolem jeho krku, lýtky si napomůže k tomu, aby se na něj víc přitiskla [nemůže přece spoléhat jen na to, že to jeho ruce na jejím zadku zvládnou dostatečně!] a boky udělá jeden pohyb. Připadá si podivně, tlak vody vše svým způsobem zpomaluje, ale zároveň jí to připadá vzrušující. Je to prostě hrozně zvláštní, nikdy to ve vodě nedělala a na tohle není zvyklá! Pohybem kolem nich víří voda a ona zná jen peřinu, kterou může mačkat. Jelikož ji nemá, musí mačkat jeho, chudáčka. Podívá se na něj, jako kdyby se s ním o to chtěla podělit, ale nakonec si to rozmyslí, jistě to brzy pozná sám. Jednou rukou sjede přes hrudník na záda a zase zpět nahoru, čímž ho obejme pod paží a prsty zakotví na rameni. Tu druhou zaboří do jeho vlasů, když rty putuje po krku ke klíční kosti, na rtech přitom cítí chlorovanou vodu, která utkvěla na jeho kůži. Je jí to jedno, nijak to neubírá na jejích potřebách. Rozhodně by však bylo zajímavé, kdyby se teď odtáhla s fuj [:D]. To samozřejmě neudělá, namísto toho se mu přizpůsobuje a vrtí, zpomaluje jeho i sebe, když cítí, jak hrozí, že se blíží tam, kam se ještě dostat nechce. Nakonec už se ale zarazit nedokáže, a tak jí nezbývá, než se ho držet jako klíště s obličejem zabořeným do jeho ramene, když se ocitne v oné slastné vysilující křeči, která způsobí, že se napne jako struna. Cítí, jak jí nohy zvláční a každý sval se postupně s příjemným třesem uvolní, než pomine. Ještě se ho ale nepustí, položí si hlavu a zaboří nos k jeho krku, volnou rukou mu kreslí neidentifikovatelné tvary na hrudi. “Zůstaňme tady... takhle,“ šeptne ochraptěle a ještě pořád lehce zastřeně. Doufá, že pochopí, co myslí. Ač je to příjemné, rozhodně tu nechce zůstat nahá a propletená v bazénu navždycky, ještě by se rozmočili nebo dostali křeč, která nebude zrovna dvakrát příjemná. Ví jistě, že by z New Yorku nemohli odejít ani jeden, ona by mu to rozhodně nedovolila, kdyby to mělo být kvůli ní, a jí by svým způsobem ten smog chyběl.
Přesto je to krásná myšlenka, které se nedokáže zbavit, když si představí, že tu chodí na trh, nebo kde se tu vlastně nakupuje, společně snídají a večeří tady na terase a sledují oceán nebo se o Silvestru ohňostroj odráží na hladině a ona ho mezi palmami obejme a políbí, přitom si bude něco přát. A přesně ví, co za přání by to bylo - aby tam za rok stáli spolu zase. Vidí ho, jak leží v houpací síti s notebookem, pracuje a ona ho obtěžuje, aby toho nechal a místo toho se věnoval jí, možná se i pohádají kvůli něčemu normálnímu, že třeba omylem vypustila bazén [toho by beztak byla schopná], prostě něco, co nezahrnuje riskování životů. Maličkosti, které by si pro ně hrozně přála. A z nějakého důvodu tam vévodí tohle místo, je prostě očarovaná.

Určitě by se jí zeptal, čemu se směje, kdyby jeho mozek fungoval, jak má, jenže nefunguje, a tak se v reakci na její smích jen pousměje. Dokáže se teď soustředit na jedinou činnost. Tedy, ono je jich hned několik, laská ji, hladí, svléká a tak dále, ale všechno se to týká jediného, takže se to nedá počítat. Je mu dokonce úplně jedno, že jsou venku, ovšem s takovými věcmi si nikdy nedělal moc velké starosti. Nakonec jsou úchylové ti, co je sledují a ne naopak. To však samozřejmě neznamená, že by se mu líbilo, kdyby mu Emču někdo okukoval, ale.. nikdo je prostě nesleduje a tečka a pokud snad přece jen ano a on to zjistí, určitě si je podá, i když s tím má jen stěží nějakou zkušenost. Většinou je ten, kdo musí být zachraňován. Jedno z témat, které nikdy nehodlá rozebírat, je to docela ponižující; má být přece ten chlap a tak. Mohl by ji požádat, aby ho naučila střílet a podobně, ale nějak si sám sebe neumí představit při jakémkoliv bojovém umění. Má pocit, že je na to moc neohrabaný a dlouhý, umí být tak nanejvýš okouzlující. Byl by vlastně moc dobrou návnadou, kdyby se chtěla dostat k nějaké zbohatlici. Ano, v tomhle si docela věří.
Vědět, že je to její poprvé ve vodě, určitě by si radostí poskočil, takhle už na něj nikdy nezapomene. Něco podobného udělala i ta holka ve Stuck In Love. Zatáhla svého přítele do komůrky, jelikož tam ještě s nikým nespala, zatímco on byl panic, a tak si ji měl zapamatovat a ona jeho - opravdová romantika. Ale ono je to asi nakonec úplně jedno, když ji nemá v plánu spustit z očí, snad jen pokud půjde na záchod, zase nechce být moc závislý a hlavně vlezlý, i když do ní si vlezl moc rád. [:D] Hrozné dilema a tak. Vůbec se nebrání, když se k němu náruživě přitiskne, vždyť to cítí úplně stejně a navíc je mu to příjemné. Nechápe, proč tomu tak je, proč má potřebu být co nejhlouběji, ale tak to prostě je, asi výmysl přírody nebo co. Určitě to není tím, že by byl nějak divný, možná trochu, ale to ona si ho vybrala, takže.. Chvíli setrvá ve strnulosti, alespoň tedy ve spodní části a vychutnává si všechny ty pocity, které v něm její blízkost a celý ten akt vyvolává. Nejradši by již dosáhl vrcholu, důvody jsou snad jasné, ale zároveň by tak chtěl zůstat už navždy. Je na tom prostě hezké úplně všechno. Přejede jí rty přes tvář, má v plánu se dostat k těm jejím, jenže v tom se od něj odtáhne. Proč to dělá, aby na něj mohla koukat, teď? Dobře, ale jediné, na co se zmůže on, je civění na její rty, které tak moc chce a ona mu je upírá. Netrvá to ovšem dlouho a zase si to u něj vyžehlí, když mu rukou zajede do vlasů. Nejradši by zavrněl a nakonec přesně to udělá, jelikož se tomu při polibcích nedá už vůbec odolat. Na šíji mu z toho vyskočí husí kůže a to je také ten moment, kdy se vetře k jejím rtům, aby ji mohl políbit a konečně rozhýbat pánev, jak se sluší a patří. Líbá ji, dokud se na to plně soustředí a pak už jen nechá nos zabořený do její tváře, hned u toho jejího, občas to obmění s čelem, anebo jí opět okupuje rty. Rukama se při tom zapírá o bazén, aby měl lepší stabilitu. Nevydrží mu to však věčně, občas jí pomačká stehno, anebo jinou část jejího těla. Dělá to hlavně v okamžicích, kdy má pocit, že vybuchne, jenže ji v tom nechce nechat. Pomáhá mu to myslet i na jiné časti těla, než je jen pinďa. Vedlejším účinkem je jen to, že ho to také vzrušuje. Okay, asi mu to zase tolik nepomáhá, ale naštěstí se kolem něj Emča konečně stáhne, což může znamenat jediné, je hotová! To je samozřejmě smutné, nevyplní se mu tím to navždy, ale zároveň je rád, že už to v sobě nemusí déle zadržovat. Přidá se k ní o kousek později, přičemž přitiskne hlavinku k té její a po posledním zachvění si konečně dovolí vydechnout. Snažil se moc nevzdychat, chápejte, nejsou přece ve filmu pro dospělé. S ještě stále zrychleným dechem a rychle bušícím srdcem, ji pohladí po hlavě, kterou si na něj položí a otočí se zády k okraji bazénu, aby se o něj mohl opřít, ona už se opírala dost a on si musí odpočinout. Dá se říct, že je už stařík, dvacet sedm let, to je skoro v důchodu. Pokračuje v hlazení, tentokrát však na zádech, zatímco se jeho mysl stále vrací k orgasmu, který ještě odeznívá v jeho podbřišku. Zatěká pohledem, jak se z toho snaží probrat, aby byl schopný vnímat, co mu říká. “No.. zní to sice lákavě, ale.. za chvíli bychom se asi rozpustili a pochybuju, že tu vydržíš, až tě popadne hlad,” odvětí a je z toho naprosto jasné, že ji vůbec nepochopil. Nemělo by ji to moc překvapovat, nemluví dost jasně, na to aby mu to došlo a ještě k tomu mu krev stále neokysličila mozek. Tedy, asi okysličila, jinak by byl mrtvý, ale pořád to prostě není ono. “Navíc jsem tě chtěl vzít do města, abys viděla víc než jen tenhle bazén, i když.. mám na něj už teď moc dobré vzpomínky,” dodá a uchechtne se, přestože to nebylo kdovíjak vtipné. Prsty ji pošimrá na lopatce, než se zaměří na její vlasy, se kterými si začne pohrávat, jak to má ve zvyku - toho se asi nikdy nezbaví, je to úchylka.