Louisin bar

Nadzvedne nepatrně obočí nad tím, jak váhavě se najednou Thea chová ohledně řidičáku. “A ty si myslíš, že já jo?“ Opáčí, lhostejná tomu, že je to proti zákonu a trestné. Jako kdyby pro ni tohle mělo něco znamenat. Nenápadně se zamračí nad tím, jak rychle se stočila otázka nad tím, kdo je, k její Robothee. Na druhou stranu, nejspíš to znamená, že od ní nemusí čekat, že po ní skočí. “Brzdi, E.T., tak blbá nejsem, abych nevěděla, jak se dělají lidi.“ Ušklíbne se pobaveně a trochu svou otázku poupraví. “Nemůžu odhadnout, jestli tě divoké věci prostě baví a děláš je pro zábavu nebo je to tvá práce.“ Její myšlenky však odvede nový přísun tequilly, a tak si k jejímu vypití vypůjčí ruku They a k jejímu potěšení se ani nezalekne, ba dokonce ji napodobí. “Za dru... “ Odmlčí se v půlce slova, ne snad proto, že by nerozuměla, ale protože ji to zarazí, odlepí záda od opěrky židle a hrudí se nalepí na stůl, jak se předkloní. Naklání přitom hlavu na stranu a zvedá jeden koutek. “Ty jsi Ruska...?“ Nejprve odtuší podle jejích slov, že to tak je, ale pak... obličejem jí tak vůbec nepřipadá, nehledě na její téměř nerozeznatelný přízvuk, a tak svá slova změní v otázku. Vzhledem k maskování musí umět několik jazyků a ruština patří mezi ně, proto nemá problém ji rozeznat, když ji slyší, ale na ní by to prostě nepoznala.
Teatrálně se oklepe při zmínce o příteli nebo přítelkyni. Možná to není ani úplně teatrální. Zaprvé s tím, co dělá, pro lásku není místo a zadruhé... no, těžko říct, jestli je něčeho takového vůbec schopná a zas taková mrcha není, aby předstírala jen k tomu, aby dosáhla svého. Vraždění, to jo, ale využívání není nic pro ni. Priority. Nikdy s nikým nebyla, aby se vůbec měla čas zamilovat a něco jako láska na první pohled prostě neexistuje. Sex? Jo, ten je fajn a každý má svoje potřeby, ale je lepší si nezávazně užít a hned zase zmizet, než se ještě starat o někoho a jeho pocity, brr. Vidina toho, že by někoho měla a záleželo jí na něm se jí ani trochu nelíbí, o takové věci nestojí, jen by ji to rozptylovalo. Naštěstí nic takového řešit nemusí, protože, buďme upřímní, jí na nikom nezáleží. Pro svoje kolegy by se obětovala, to ano, ale není v tom žádná láska, prostě... práce. Kdyby tušila, co otázka její společnice způsobí za přemýšlení v její hlavince, vzala by si k sobě víc pití. Na druhou stranu už ale pít odmítá, pak by nebyla ve střehu a to si nemůže dovolit. Začne šťouchat brčkem na dno koktejlu a přitom vrtět hlavou. “Motorku si zvládnu obstarat sama a co se toho druhého týče... nikdo není stejně hustý, jako já.“ Zakření se a zvedne s předstíranou samolibostí oči nahoru [gif], v hlase nešetří ironií, aby bylo jasné, že si dělá legraci. “I když, ty mi šlapeš docela na paty.“ Uchechtne se, mhouříc přitom na Theu oči, jako kdyby z ní cítila konkurenci, což samozřejmě není pravda, vzhledem k tomu, z jak moc odlišných světů jsou, ale ona prostě ráda hraje divadýlko, v tom žádný zločin přece není. Přisune si židličku od vedlejšího stolku a hodí si na něj nohy, pak překříží kotníky a pohodlně se rozvalí, ruce si spojí na břiše. “A co ty a milostný život, hm?“ Thea jí připadá až moc divoká na to, aby se usazovala v nějakém vztahu, ale kdo ví, třeba se plete. Očima sjede k rámusu na opačném konci lokálu a přimhouří oči na nějakou partičku, co tam hraje celou dobu páku a ten, který prohrál, evidentně není vůbec spokojený a vrhá se na svého protivníka. Protočí nad tím oči a pohledem se vrátí zpět na svou společnost, přitom si z kapsy bundy vytáhne krabičku cigaret a zapálí si, přestože ví, jak to Louis vadí.