Taylorův byt

Tady bydlí Matthew Taylor.

Její konejšivé pohlazení a slova mu vlila do žil novou energii. Tolik radosti dlouho necítil. Ona byla jeho bohyně. sice zraněná ale nic to její božskosti neubíralo. Byl tak rád a nejraději by i takhle v kleče s její rukou na tváři a doznívajícím polibkem ve vlasech ale měla pravdu. Jako vždy. Museli se umýt a museili se najíst co nejdříve. Dokud měli ještě energii.
"Odnesu tě nahoru a napustím vanu. Mezitím, co se budeš koupat, mám uvařit nebo něco objednat. Nevím, co tu mám poživatelného." Přiznal po otázce a při těch slovech se zvedl rovnout s Tandie v náručí. Už teď si podvědomě poznamenal, že to co mají na sobě bude muset nejlépe spálit. Chudák jeho bunda. Vystoupal do patra a posadil ji na skoro nepoužívanou postel. Aspoň ta díky tomu byla čistá. Bude muset vyměnit povlečení.Bylo to divné ale většinu času přenocoval dole na gauči a tak tu bylo to samé ložní prádlo jako před třemi roky. Trochu zmuchlané, jak si k němu párkrát přivoněl aby si osvěžil její vůni.
"Lásko, sundej si ze sebe vše, co máš a odhoď to na židli. Pak se toho zbavím. Oblečení máš nedotknuté na svém místě ale teď ti bude stačit ručník." S tímto se na ní otočil už v druhé místnosti u starodávné vany a poslal jí ten nejsladší úsměv ze všech. I když v srdci ho pořád píchalo při pohledu čemu nemohl zabránit. Proto moc mluvil. nechtěl aby se tu rozhostilo ticho. Otočil kohoutkem a nastavil vodu aby byla příjemně horká, poté zašpuntoval dno a čekal až se voda napustí.

Každým dotekem se cítila silnější. Mít ho zase u sebe pro ní znamenalo hodně, vlastně to pro ní znamenalo úplně všechno. Společně jsou mnohem silnější, protože se znají až moc dobře na to, že mohou předvídat to co si ten druhý myslí. Když se ocitla opět v jeho náruči, přitiskla se k němu. Její Mattie. "Můžeš klidně něco objednat." broukla tiše. Dokonce mají v blízkosti bytu poměrně dost restaurací i rychlých občerstvení, takže by to neměl být žádný problém. "Musíme se postarat i o tebe."líbla ho jemně na tvář. Moc dobře věděla že ani on nebude v nejlepším stavu. Nebyla tu aby o něj mohla pečovat, starat se o něj. Potřebovali se navzájem, jako by jeden pro druhého byli vodou, či sluncem. Jakmile jí posadil, na jeho pokyn se začala svlékat. Skutečně byla hodně hubená. Pod tenkou kůží, jemně růžovou se ale stále nacházely svaly. I když ne takové jako dříve. Prsa zůstala stejná, zadeček byl značně menší. A dokonce jí zmizely boky. Nepočítaje i to že jí byla vidět žebra. Byla tak moc unavená, ale věděla že spát zatím nemůže. Když se svlékla, pomalu vstala a přešla k němu. Objala ho opatrně zezadu a přitiskla se k němu. "Docela bych si dala čínské jídlo, co by jsi si dal ty?" zamručela tiše a hlavu zabořila mezi jeho rameno a krk. Její rtíky se tak dotýkali jeho krku. Tak moc jí chyběl jakýkoliv kontakt s ním. Ten pocit že už se nikdy nebude muset vrátit zpět byl tak uspokojující. Bude moct zůstat s ním bez strachů.

"Dobře tak objednáme." usmál se a sám si začal rozepínat zkrvavenou bílou košili. Byla lepkavá a části už zasychaly ke kůži. Sundal si nátepník, s tajnou zbraní vran a ta s cinkotem dopadla na zem. Teď mu to bylo jedno jinak si svých zbraní velice vážil. věděl, že i on sám se musel umýt. Koutkem oka pozoroval svou dívku, jak se svléká a odhaluje se více nahé kůže. Pořád byla nádherná a majestátní. Přesto bylo vidět jak jí změnili a vyhladověli. Konečně ze sebe tu košili dostal a ta skončila švihem pravé ruky pod umyvadlem. Až teď si všiml, že na levém boku byla krev jeho. Povrchová rána od jeho dýky. Ještě že nebyly napuštěné jedem. Byl zbrklejší než dříve a to proto že ho hnal jen hněv, nemyslel jasně.
Najednou se mu zezadu okolo pasu omotaly její ruce a její unavený hlas navrhl jaké jídlo bude dnes na menu. "Hned tam zavolám. Čína není nikdy špatná." Brouknul pološeptem a přivřel oči při jejím dotyku kůže oproti jeho zádům. Tak dlouho necítil její dotyk, že i když věděl, jak se to teď do situace nehodilo, jeho tělo odpovídalo na její jemný dotyk zcela samo. Zhluboka se trhaně nadechl a svaly tam kde se ho letmo dotkla se napnuly jako pružiny. Byl vždy takhle citlivý? vydechl. Horko vzrušení se přelilo do celého jeho těla a samým tím náporem, zavřel oči. Teď na takovéhle věci nesměl myslet. Oba byli vyčerpaní a zranění. Na tužby těla bylo dotatečně času potom.
Vody bylo ve vaně už akorát dost a tak s lehkým potřesením hlavy jemně sundal její ruce ze svého těla a otočil se k ní. "Čas na relaxační vanu má dámo." Chtěl ji políbit tak moc ale věděl, že by se nedokázal odtrhnout a ani jeden by neskončil umytý a odpočatý. Na to se znal až moc dobře. Proto se uskromnil na menší pukrle a láskyplný vzdušný polibek. Poté od Tandie odstoupil a počkal až vstoupí do vany. Nahmatal mobil v zadní kapse džín a vytočil jejich oblíbené čínské bistro. Po pár vyzvánění to zvedl muž se silným japonským přízvukem. "Halo? tady šínská restaurace Wok. Jak ja pomost?" "Dobrý den, tady pan Matthew. Chtěl bych si u vás objednat dvě porce vaší speciality. Nebo víte co? Dejte nám čtyři a k tomu jarní závitky. Do bytu Bytu 715 na washington square. Budova 10. zaplatím hotově děkuji." "Ano ano hned to bude pane. Ošekávejte nás do štyřiseti minut. Naschledanou." Položil jim to a zakřenil se na Tandie. "Tak a jídlo už je na cestě zlato."

Cítila jak se napjal, jak mu téměř všude naběhla husí kůže už jen z jejího doteku. Dodalo to opět jistotu jejímu egu, které bylo dost pochroumané po tom všem co se stalo. Toužila po tom se k němu tulit, laskat každičký kousek jeho kůže, ale i nechat se opečovávat od něj. Matthew byl úžasný ve všech ohledech. Byl její první a zatím i poslední, což je spojilo ještě více. Sice ho zatáhla do celého toho kruhu zabíjení, ale sama věděla že je to jeho osud. Být jedním z těch co žijí ve stínech. Ze rtů jí vyklouzlo tiché vzdychnutí, do jeho ucha. Nebylo třeba aby to říkala nahlas ale znamenalo to 'Taky jsi mi moc chyběl zlato, i tímhle způsobem.'. Věděla že by jí nikdy nepodvedl. Už jen z toho důvodu že ona by to nesnesla kdyby na to přišla. Odřízla by ho od sebe a nechtěla by ho už nikdy vidět. On byl ale ve skutečnosti jako obrovský medvídek, když k němu člověk pronikl blíž. Nechala ho aby objednal jídlo zatím co ona vklouzla do vody. Vzala dvě lahvičky a nalila je do vody. Moc dobře věděla co oba potřebují. Alchimii používala i v normálních věcech jako byla koupel, to bylo součástí jejího kouzla. To co do vody nalila mělo za efekt hydrataci, dodání živin kůži, uvolnění svalů a nápomoc tělu k regeneraci. Něco co oni teď rozhodně potřebují. Spokojeně vydechla když byla ponořená skoro celá až na hlavu. Slyšela ozvěnu onoho mužíka který mluvil s Mattiem. Musela se tiše smát, což neudělala už opravdu dlouho, několik let. "Skvěle.. pojď ke mě, potřebuju tě mít u sebe fešáku.." vydechla a uculila se.
Byla opravdu moc ráda že ho zase může pozorovat. Každý jeho pohyb, ale i každičký záhyb jeho těla byl dokonalý. On byl dokonalý pro ní. Očima ho doslova hltala, těmi svými černými uhlíky se mu propalovala až do duše. /Tak překrásný./ pomyslela si. Lehce si olízla spodní ret. Sledovala ho jak se svléká. Nebylo toho moc co by si musel svléct. Takže když byl bez jediného kousíčku oblečení, dala stehna od sebe aby si mohl sednout mezi ně a ona ho mohla obejmout a přitisknout jemně k sobě.