Taylorův byt

"Nového? Skvěle.. nemohla jsem se dočkat." přizná a pousměje se trošku. Znovu shledání na ní mělo léčivý efekt samo o sobě. Usadila se pohodlně a její smysly se soustředily na každičký pohyb který udělal. Chvilku bude trvat než se úplně uvolní, přeci jen ta doba v zajetí jí poznamenala. Jakmile začal pečovat o její vlasy, cítila se skoro jako za starých časů. Nakonec se zaposlouchala i do jeho hlasu, když začal zpívat. Díky tomu se rozzářila jako vánoční stromeček, i když vánoce propásla. On moc dobře věděl jak zbožňovala svátky. Vaření, pečení, sledování pohádek a filmů, naladění se na tu klidnou vlnu. Měla co dělat aby se nevrtěla do rytmu, protože ta písnička jí mluvila z duše. Dokázala si dost živě představit že se tak cítil když byl bez ní. Ten pocit bezmoci, touhy být s ním. Udělat jeden pro druhého maximum. Když jí poprvé česal vlasy, byla dost překvapená že muž byl schopný takové jemnosti. Pokud šlo o ni, on dokázal cokoliv ať už to bylo sebetěžší. Zavřela oči a užívala si jen jeho hlas který se nesl celým bytem. Opět se jí vrýval do mysli, silněji ještě více než kdy předtím. Její vlasy díky olejíčkům začaly opravdu hezky vonět. Dokonce díky masáži se zdály hned nadýchanější. Přesně tak jak mají být. Nebýt jeho hlasu, usla by. Její hlas jí udržoval v bdělosti natolik aby se neodporoučela do říše spánku. Mohl si všimnout jak celé její tělo úplně zvláčnělo. Není ale divu. Měla co dohánět. Jak ve spánku, tak také v dění kolem.