Brooklyn Bridge

Všichni zúčastnění, ať už skuteční gangsteři nebo jen ti v přestrojení, jsou připraveni se dát do boje. Všichni už netrpělivě přešlapují, čekajíc na onen výstřel, jež to všechno započne. Čím déle všichni čekají, tím více atmosféra houstne. Bossové obou gangů z bezpečných stínů sledují své svěřence, zvědaví, jak si povedou. Doufají, že právě jejich gang vyhraje, avšak jistá starost o vlastní vrány se vkrádá do popředí jejich myšlenek. Co se honí hlavou soupeřům? To je ve hvězdách a vědí to jen oni sami. Do popředí přistoupí muž, který v ruce drží pistoli a pozvedne ji vzhůru k obloze. Ač se jedná pouze o signální pistoli, výstřel bude dostatečně hlasitý. Davem to zašumí, někteří začnou pískat, aby se už více nezdržovalo a vše konečně vypuklo. A konečně, muž stiskne spoušť a v okolí zaduní syčivý výstřel, doprovázený světelnou signalizací. Souboj právě začal!
Jako první v dvojici Calliope Wells x Ellie Hathaway zaútočí Hathaway.
Theodor Whiteman se vrhne po Johnovi Carterovi, dostane se tedy k ráně jako první.
Pro Adeline Williams první kolo znamená být pozadu, neboť první zaútočí Doreen Lombard.
A Gavriil Vaganov se k prvnímu výpadu dostane dříve, než Kord Waltz.

Jak dopadne první kolo?

Konečně se dočká toho dlouho očekávaného výstřelu, už si myslela, že tu stráví celé léto. To by nerada, má plno jiných plánů a navíc se moc těšila, až někomu nabančí. Je tu samozřejmě možnost, že ji její protivník přemůže, ale to nevadí, pokud taky rozdá pár rán. Rozhodně se nenechá srazit jen tak, dokud bude schopná stát na nohou, bude bojovat, i kdyby měla kolem sebe jen bezcílně máchat rukama. Je v tomhle ohledu trochu divoká, má potřebu si dokazovat, že je dobrá. Vlastně nepřemožitelná, což není pravda, už ji párkrát dorazili tak, že se jen těžko zvedala, ale to se prostě nepočítá. Měli jen štěstí, že nebyla zrovna ve formě, jinak by bylo dávno po nich, což jí připomíná, že se musí v tomto utkání trochu krotit. Nerada by mrtvou vránou vyvolala konflikt. Stále mezi nimi panuje jakási nevraživost, tohle by však asi znamenalo válku, anebo se plete? Kdo ví, ale zjišťovat to nechce, všechno by to padlo na její hlavu a ona teda nemá v plánu vystavovat své blízké ještě většímu nebezpečí, než jsou v tomto okamžiku vystaveni. Nezdržuje se nějakou cool hláškou a se soustředěním v očích vyrazí proti blonďatému cíli, který si vybrala, a ke kterému se zatím nikdo jiný nehrne - jaké stěstí. Mohla by vrhnout nožíkem, a tak svou protivnici oslabit ještě dřív, než se k ní vůbec dostane, ale to hrozí, že mine a přijde o svou jedinou zbraň, proto se jejím prvním útokem stane seknutí, poté co z rukojeti vystřelí čepel a jelikož nemůže jít po krku, snaží se, aby to první schytaly její šlachy v koleni. Nikdo neříkal, že nemohou mrzačit, anebo ano? Už si nevzpomíná. Nejspíš si to měla nechat na konec, ale když ona zastává názor, že je nejlepší vyřadit svého protivníka dřív, než se sama unaví.

V uších slyší dunění vlastního srdce, jak narůstá nervozita a obavy. Očima přejíždí po všech kolem ní, dokonce i davem, ve snaze se trochu uklidnit a zaměřit na jejich nadšení, které by nějakým způsobem mohlo přeskočit na ni. Marně, ovšem. Pevně stiskne vraní hlavu na rukojeti vycházkové hole, neboť je z nich jen ještě víc nervózní, protože takhle všichni uvidí, když se jí to zas nepovede. Zatraceně. Může být ráda, že má tu svoji i don’t give a fuck grimasu natolik nacvičenou, že se v ní neodráží nic z jejích myšlenek nebo pocitů. Asi by se na ni vrhli úplně všichni, kdyby viděli známky strachu, že? Tak to bývá, jsou jako supi, děsné. Její strategie v hlavě je snadná, po výstřelu se bude držet zpátky, trošku všechny okoukne a pak si vybere toho nejslabšího. Skvělý plán, ještěže je tak chytrá. S výstřelem, jež se s nepříjemným bodnutím rozezvoní po okolí, jí však dojde, že ten plán úplně nevyšel. Dlouho na těchhle zápasech nebyla ani jako divák, už zapomněla, jak se po sobě všichni vrhají a bohužel se to nevyhne ani jí. A ačkoliv místo toho, aby vyrazila dopředu, spíš couvne, vrhne se po ní ta blondýna a míří na její hůl, nedávajíc jí příliš času reagovat. Co si budeme... nečekala to a je kolem ní tolik povyku, že se jí hůř soustředí. V její hlavičce to rychle sešrotuje a pokusí se uhnout, aniž by praskla její bublina mrzáka, ideálně se zakulháním nebo poskočením na jedné noze. Snažte se uhýbat a předstírat, že nemůžete na nohu, není to sranda. Jejím plánem totiž je uskočit stranou, přistát na „zdravé“ noze [a ukázat tak, že je chuděrka neschopná boje v plné síle] a okamžitě po ní švihnout holí, podrazit jí v kolenou nohy další ranou a udržet ji na zemi, dokud zas nevystřelí na konec. Dobře, ta poslední část je hodně nereálná, ale na zem ji dostat chce. Přitom by jí mohla nadávat do chuligána, jako správná stařenka, protože ona se v těchto situacích prostě neobejde bez komentářů, kterými by se ideálně tomu druhému vysmívala do tváře. Ta holka se jí nelíbí, hlavně proto, že jí překazila její úmysly, za to ji sjede na dvě doby, tak. Nejspíš ne fyzicky, ale mluvou rozhodně, to přece zakázané není.