Noční Club

----------------------------------- Nová hra/Jiný den

Byla dost zmatená. Ale od té doby co byla s Gavrim se cítila zvláštně a napjatě. Potřebovala se uvolnit, nemyslet na nic. Jediným možným řešením, a zároveň nevyzabíjením poloviny města, bylo zajít si do klubu. Při tanci se úplně odpoutala od toho co jí nedávalo spát. Dlouho nebyla klidná, nebo odpočatá. Tanec jí to umožnil. Navíc, své pohybové nadání může využít i s téhle oblasti. Noční klub je jedním z těch více navštěvovaných míst. Sem tam se tam objeví, vystupuje tam a tančí sama, ale i s ostatními holkami. Poté co tam přišla, dohodla podrobnosti odešla do šatny. Převlékla se do trička které bylo složeno z několika pruhů látky a kolem krku tvořilo jaký si obojek. Odhalovalo jí to bříško, tak aby působila alespoň lehce odhaleně. Kraťásky jen doplnily její vzhled, těsně obepínaly její zadeček. A nechyběly ani boty na jehlách. Její vystoupení nebyla jedna z těch laciných, přesto byly jedny z těch nejsledovanějších. Během několika minut došla mezi tančící páry. Sice mohla být na pódiu, ale být mezi lidmi bylo mnohem lepší. Mohla cítit energii která z nich proudila. Proto moc dlouho neotálela a začala tančit.

Od posledního setkání uběhlo už několik dní. Měl zvláštní nutkání upustit co nejvíc páru, ale ani několik zápasů mu v tom nijak nepomohlo. Obličej měl moc hezky rozbitý a žebra mu za to taky rozhodně neděkovaly. Možná byl prostě šílený, to by veškeré jeho chování vysvětlovalo. U Gavriho to bylo zkrátka těžké, neboť se v sobě nikdy příliš nevyznal. Nebo se o to ani nesnažil, kdo ví. A tak bloudil po městě, hledajíc cokoli na čem by si mohl vybít svou zvláštní náladu. Tedy jen ve svém volném čase, když zrovna neplnil nějakou povinnost či netrénoval.
Brzy tak opět narazil na taneční klub, ve kterém se už párkrát ukázal. Dnes se přišel vyloženě bavit, jen ještě nevěděl jak. Možná rozpoutá nějakou pořádnou rvačku nebo si najde holku na dnešní noc, to ještě nevěděl. To co jej však uvítalo, jakmile vstoupil jeho plány ovšem překazilo. Uprostřed parketu, kde jí udělali lidé místo, tančila Mera. Na okamžik zapochyboval nad velikostí tohohle města. A přestože v prvním okamžiku bojoval s vlastní chladnou hlavou, v tom druhém se jen těžko přemlouval, aby od tančící dívky odtrhl své černé oči. Nežli si ho ovšem vůbec mohla přes dav lidí všimnout, nasadil nicneříkající úsměv a procpal se skrz ně až k baru, procpal stylem uhni nebo tě sejmu sebou. Tam si objednal pití a naprosto nezaujatě se otočil spět čelem k parketu. Rozhodně na ni nezíral jako hladový pes, tohle byl pohled silně sebevědomého muže, který může mít jakoukoli dívku, na kterou si jen prstem ukáže. Ležérně opřený loktem o bar za sebou, pokřivený úsměv a arogance v očích. Jako by v sobě probudil toho nabubřelého chlapce z ulice, kterým býval ještě nežli skončil v té špinavé díře. Líbilo se mu jak tančí, ale dnes na sobě rozhodně nehodlal dát najevo, že po ní zatoužil... ne dnes ji nenechá, aby si s ním hrála jako naposledy. To ovšem neznamenalo, že se mu zamlouvají pohledy přítomných mužů, kteří na ni zírali.

Každý její pohyb byl tak pečlivý, zároveň bezstarostný a.. zcela uvolněný. Věnovala se pouze tanci, vnímala jak na ní všichni zírají, nejen muži ale i ženy. Užívala si tu pozornost. Díky tomu všemu její ego rostlo, přiživovalo se na pozornosti od lidí kolem ní. Proto si každý mohl všimnout jejího spokojeného úsměvu, či nehraných sexy výrazů které jí jdou prostě sami od sebe. Když skončil první tanec, navázala na něj skoro hned dalším, měla jen chvilkovou pauzu kdy k ní přišel nějaký muž, mluvila s ním, usmívala se a nakonec přikývla. Další tanec byl opět jeden z těch tanců které přilákává pozornost ještě více. Ty její přesné pohyby, dokonale ladící do rytmu, její výrazy. Říkají dívat se můžeš, ale mít mě nemůžeš. To ani netušila kdo se mezi davem nachází. Možná to bylo i dobře, protože by jinak nejspíše nebyla až tak uvolněná.



Jakmile skončil i ten tanec, jedna z dívek jí donesla pití, napila se ale jakmile sklenku odložila, za ruku si jí přitáhl muž který s ní předtím mluvil. Zatáhl si jí až na parket a začal s ní tančit do rytmu známé písničky Havana. Jakmile se tanec rozjel, přihlížející zůstali jen zírat, spousta z nich s otevřenou pusou. Ženy v tu chvilku chtějí být ona, muži v tu chvilku chtějí být jejím tanečním partnerem. To co z nich při tanci vyzařuje se tu jen tak nevídá. Těsné pohyby, spousta doteků. Hlavní byl její výraz, úsměvy, to jak byla uvolněná. Díky tomu svému tanečnímu partnerovi dostala příležitost ještě více zazářit. A také že toho využila. (Tanec je nachlup stejný jako ve videu, s rozdílem toho že jí na konci dá pusu pouze na tvář.

Pozoroval ji dál, nezaujatě, ale přesto mu neunikl jediný její pohyb. Do posledního setkání neměl tušení, že umí tak dobře tančit. On sám hudbu a tanec miloval, ačkoli na to neměl moc času. Věnoval se více práci, tréninkům a zápasům. Věnovat se tanci už nestíhal. To jak se ona pohybovalo mu ve své podstatě bralo dech, ačkoli to nedal ani náznakem najevo. Pouze se díval, a že se na to dívalo sakra dobře. S úsměvem na tváři dál popíjel, snažíc se neprobodávat přihlížející muže pohledem. Nevěděl proč ho to tak iritovalo, ale cítil potřebu si ji přivlastňovat. Přesto si dokázal zachovat klidný samolibý úsměv. Jeho klidem ovšem otřáslo, když si ji po druhém tanci k sobě za ruku přitáhl muž, se kterým okamžik mluvila po první skladbě. Lehce se napřímil v zádech, celé jeho tělo se napnulo, pod náporem vzteku, který na něj zevnitř dotíral. Skleničku, kterou držel v ruce raději odložil zpět na bar, aby ji nerozdrtil v dlani. Raději se soustředil jen na ni, jeho pohled na ní ulpíval téměř hmatatelně. Na barové židličce vydržel sedět dlouho, ale ke konci se zvedl, prorážejíc si cestu až na okraj davu. Dorazil tam přesně v tu chvíli, kdy jí muž se kterým tančila políbil na tvář. Sevřel dlaně v pěst a zatvářil se jako by mu nadloubali. Přišel tak, aby si ho nevšimla, stála k němu zády, ale pohled, kterým ji propaloval musela cítit. Zdálo se však, že už další představení v plánu nemá. A v okamžik, kdy zazněly první tony další písně ji zezadu chytil za ruku, přitahujíc si ji k sobě stejně jako tanečník před ním, s tím rozdílem, že nebyli předem dohodnuti. Jakmile si stanuli tváří v tvář, na rtech mu zase pohrával samolibý úsměv a pokud se mu nevytrhla nebo něco podobného, začal ji vést do rytmu hudby. Vedl ji se zvláštní jistotou, přestože spolu tančili prvně v životě. Dotýkal se jí téměř intimně, tak jako to takový tanec vyžaduje a přesto s respektem. Netančil s ní tak, jako předešlý muž, přestože by to také dokázal, na tuhle skladbu by to ani popravdě pořádně nešlo. Náhle z něj byl okouzlující muž s krásným úsměvem. Téměř jako by ji sváděl. Napětí mezi nimi bylo téměř hmatatelné.